Ty vole už nemůžu, ani od nikoho nehledám žádnou útěchu, nebo radu, už mám prostě dost svýho života, chci se jen vypsat.
Připadám si jak v kruhu, můj život se vleče, dny ubíhají a já stagnuji na jendom místě, mám v sobě pocit prázdnoty, nikam nezapdám a můj život nemá směr, od novýho roku jsem přestal chodit na brigády, začal víc pít a tak všechno.
Připadám si sám, přestože mám alespoň pár lidí, kterým můžu věřit a říct si, že to jsou moji kamarádim, ale cítím že mi stejně něco chybí, nejspíš je to láska, však to všichni moc dobře znáte...
To nejhorší na tom je, že si uvědomuji co dělám ve svém životě špatně, tuším, jak bych to mohl napravit, dokud nezačnu mít rád sám sebe, jak bych mohl očekávat aby někdo měl rád mě, jenže mi chybí motivace a trpělivost, je to jak začarovanej kruh, připadám si jak v zasraným vězení...
|
19 
19 
20