Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
Z těch 50 % co mi seberou na daních podporuji nepřizpůsobivé a různé genderové a vítačské neziskovky. Měl bych k tomu ještě dobrovolně podporovat nějaké feťáky co obtěžují lidi a natahují ruce? Přispívám na věci, které mají smysl, a lidi to nejsou.
|
|
Moje rodina to taky vnímá jako, že "dělam" pro cizí než bych se věnovala jim. Když řeknu babičce že jsem byla 90tiletému pánovi se skautama uklidit byt, tak mi řekne něco o "špinavým dědkovi" a že bych měla spíš uklízet barák tátovi. Lidé co na dobré skutky reagují negativně se obvykle brání vlastnímu špatném usvědomí, že oni nedělají nic. Občas jim také člověk ukazuje, že něco jde, zatímco oni si jen stěžovali že je něco špatně a neudělali nic. U nás se léta nadávalo na majitele chátrajícího zámku, že s nikým nekomunikuje a nechává to spadnout, ale když jsme ho zkusili oslovit tak jsme zjistili že komunikuje a že je ochotný spolupracovat. Pak jsme se sebe začali slýchat, že jsme parta bláznů co zhodnocuje cizí majetek. Věř tomu co děláš, protože sama víš proč to děláš a co z toho máš. Mě dobrovolnictví a dobré skutky naplňují prostě proto, že mi to dává smysl. Pokud to dává smysl tobě, nenech se odradit škarohlídama.
|
|
Dobre, správne robíš. Tak to má byť. A ostatní ťa nemusia zaujímať. Niekto by aj chcel pomáhať, ale niekedy nenájde v sebe dostatok odvahy a chcenia. Takže buď rada, že ti to ide. Boh s tebou, dívko.
|
|
Konání dobra je vždy dobré. Jen doufám, že lidem pomáháš tak, jak chtějí oni a ne, jak chceš ty.
|
|
"Cítím se nějak vůči ostatním zavázaně" Taky to tak mám. Nepotřebuji jiné důvody než protože můžu, protože jsem to viděl, protože jsem ve správný čas na správném místě, protože "dokud udržím meč a moč", protože kdo jiný než já a tady a teď, protože štěstí jsem neměl (jako nikdo) zaslouženě, protože mám co vracet, a tak dál. A oklikou jsem v tom kousek sobectví (že to dělám i kvůli sobě) našel - mé nejhorší sny se vždycky točí kolem toho, jak někdo odskáče že jsem nestihl zareagovat - takže můj střeh a činy jsou jakoby prevence proti nočním můrám za denního světla. "Nebo je snad tou normou lhostejnost?" Může to tak vypadat, hranici mezi naši/cizí mají Češi hodně blízko u těla - do ostatních ti ale nic není, zodpovídáš se pouze těm očím v zrcadle, jakmile nemusíš uhýbat před nimi tak je nějaké poměřování s ostatními čistá ztráta času.
|
|
Jak to popisuješ, tak úplně normální. Nenech se zblbnout. Můj praded pomáhal urovnavat spory v celé vesnici, kdo měl problém, šel za ním. Druhej zemřel na zápal plic, když známému pomáhal kopat jámu, už ani nevím na co. Kamarádky máma vyvari polivky bezdomovcum z tržeb z prodeje vánočního svaraku. Příspěvky lidí na nemocné.. Todle je podle mě normální. Ne tunelovy vidění já a můj pisecek, ale registrovat i svy okolí a reagovat na něj. Kdo měl v životě štěstí, má podle me morální povinnost se o kousek podělit s těmi méně stastnymi. A už je jedno, jestli jde o finance, materialno, znalosti, schopnosti nebo "jen" dobrou vůli a čas. Komanci a snad i nacci zasekli obrovskej klín do vzajemne pomoci, která tu léta dobre fungovala, takže ještě dnes naše občanská společnost a dobrocinnost zaostávaji za zeměmi, které se vyvíjely normálně demokraticky. Někdo nebude mít sám nikdy dost a jinej se podělí i o to poslední, co má. Spíš díky těm druhým drží společnost pohromadě.
|
|
Nikdo nemuze zachranit cely svet najednou. A je pomahat a pomahat. Je velky rozdil v tom, jestli das 50Kc "na jizdenku" fetakovi, ktery to pouzije na novou davku, nebo matce, ktera za to koupi kure, ze ktereho udela obed na dva dny..
|
|
Že je to takový mix jednak genetiky, že už je to prostě v tobě, jak se k té určité situaci postavíš a jednak je to prostředím, zkušenostmi atd.
|
|
Kasli na jine lidi. Delej to co sama povazujes za spravne.
|
|
To co píšeš je určitě sympatické. Na druhou stranu nemůžeš vyčítat jiným, že zrovna mají svých starostí dost, protože to může být pravda. Až půjdeš domů zklamaná proto, že Tě nechal kluk, možná si toho bezdomovce na kraji silnice taky nevšimneš. Já taky někdy ztrácím víru v lidi okolo, ale potom přijde nějaká krize ( jako třeba teď corona ) a najednou jsem překvapený kolik lidí dobrovolně pomáhá ostatním. Pro mě to je důkaz, že to s naší společností ještě není tak hrozné jak se zdá. A poslední poznámka - ano, jsi altruistka, ale i díky rodičům. Hodně lidí Tvého věku takové štěstí nemá. Když milionář dá žebrákovi 10 korun, je to totéž jako když mu těch 10 korun dá svobodná matka s průměrným příjmem? Až jednou nebudeš závislá na rodičích a budeš altruistkou " za svoje ", potom to bude mít úplně jinou úroveň. Ale jinak děkuju za první sympatickou zpověď po dlouhé době.
|
|
Já si myslím, že by lidi k sobě neměli být lhostejní a neměli by dělat, že se jich některé věci netýkají. Pokud jsi taková, tak s tím asi nic moc neuděláš. Není možné, že se z tebe ze dne na den stane jiný člověk. Možná se párkrát spálíš a pak si pořádně rozmyslíš, kdy pomůžeš a kdy ne. Ale by bylo na světě krásně, kdyby se lidi více zajímali o druhé. A já když vidím takový drobný projev laskavosti, tak mě to zahřeje u srdíčka. :D A když se někdo takto zachová ke mně, tak se to snažím vracet. A kolikrát mi připadá, že se mi v životě stane taková situace, kdy to vrátit můžu. Nejsi divná. Ti okolo si hrabou jen na svém písečku.
|
|
Myslim, ze to je super. Hlavne, ze to nedelas z pocitu nejake viny ci povinnosti. A taky z tebe neni citit vycitka vuci tem, kteri tolik nepomahaji. Proste ze sebe nedelas Matku Terezu. jsi dobry clovek, to je vse.
|
|
|