Navigační lišta REGISTRÁCIANavigační lišta TABLONavigační lišta ŠTATISTIKANavigační lišta SOUTĚŽENavigační lišta POMôŽTENavigační lišta REKLAMANavigační lišta KONTAKTNavigační lišta
Navigační lišta
Horní lišta bez menu
Logo Zpovědnice
Online zpověď Návštěvní kniha Nová zpověď Časté dotazy
Dolní lišta Dolní lišta Dolní lišta
Nabídka voleb Dolní lišta voleb
Spoveď č.1173293, vložené 20.07.2021 19:34:33 Staršia spoveďNovšia spoveďHlavná stránka
Paranoia ze společnosti
Tohle bude delší.

Takže, na základce na prvním stupni to bylo fajn. Chodil jsem na kroužky, byl jsem extrovertní, měl jsem kamarády. Na druhém stupni mě začali noví spolužáci dost šikanovat. Mlácení, nadávání, vždyť to znáte Rodiče to neřešili (nedivím se jim), moc mi nevěřili (na prvním stupni jsem byl v pohodě) a já hlavně nic neříkal. Vydržel jsem to 2 roky. Na konci 7. třídy jsem si to poprvé uvědomil.

Všichni jsou proti mě, musím se spolehnout jenom na sebe, důležité je neprojevovat emoce, žádní kamarádi neexistují, všechny kontakty fungovali jenom na “něco za něco”, jediný, kdo mě má rád jsem já sám a rodiče. S touto mentalitou šikana rapidně ustoupila, až do konce základky tam byly náznaky, ale bylo to mnohem lepší, proto jsem s tím pokračoval, zaměřil se na sebe, nechodil ven, neúčastnil se společenského života a tak, posiloval, hrál hry na PC. Takhle to trvalo další 2 roky.

Když jsem nastoupil na střední, tak sem si uvědomil co jsem provedl s mým sebevědomím.. Nedokázal jsem vůbec nic, moje sociální schopnosti jsou na úrovni batolete. Vytvořil jsem si zeď, za kterou jsem se ztratil. Kamarády mám, i když jen ve škole.

Jsem neskutečně paranoidní, bojím se, že když něco řeknu, tak mě někdo zbije (I když jsem fyzicky silnější, za 2 roky cvičení), když o mě má holka zájem bojím se, že je to jenom vtip od šikanátorů, nedokážu projevit žádné emoce, nejsem nijak bojácný, spíš jak kus ledu. Extroverze ve mě asi furt je, dokážu stále mluvit před velkou skupinou lidí, ale to je asi tak všechno. Nevím jak se opět cítit mezi lidmi jako doma. Prosím pomozte
 Karolin Pavolin E-MAIL: karelpavol12@gmail.com  Muž19  VYMAZAT

Zaslané rozhrešenia Staršia spoveďNovšia spoveďHlavná stránka
Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš, aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj si ju TU !
 
21.07.2021 19:55:16
Jo, tak-nějak jsem to měl taky, akorát ta šikana byla na prvním stupni a byla i ze strany otce doma.

Teď je mi 34, žiji sám, mám naprosté minimum přátel a vize o zakládání rodiny je mlhavý sen, než že by to mělo něco společného s realitou.

Přesto bych měl pár tipů, jak se můžeš pokusit zlepšit:
* V žádném případě žádný alkohol ani cigarety! Já se jim vyvaroval a (nejen) díky tomu mám slušně placenou práci, nemám (vážné) zdravotní ani finanční potíže a - v rámci možností - mám svoje mozkové buňky. Ve srovnání s jinými lidmi toto vidím jako gigantickou výhodu - ti, co do toho spadli (nebo ještě horších drog) mají existenční problém. To je jediná věc, co fakt nemusím řešit.
* Někteří lidi (vč. tady na Zpovědnici) ti budou tvrdit, že co se týče vztahů, není kam spěchat a nemáš to prý řešit. Není to pravda! Resp. to není pravda pro introverty (ať už narozené, nebo změněné). Tím ale neříkám tlačit na pilu - to lidi odrazuje. Rozhodně vyhledávej společnost, ale samozřejmě ne za každou cenu. Špatná společnost je horší, než žádná. Problém je v tom, že jestliže nejsi extrovert a neumíš sám navazovat vztahy „tam venku,“ škola je v tomto naprosto zásadní. Po škole „vnější“ podněty se socializovat skoro vymizí (ale asi i záleží na typu práce) a pokud nevytvoříš vlastní okruh přátel ze spolužáků (nebo i jinak, jestliže se podaří), těžko se to bude dohánět - lidi totiž pak honí hypotéky, auta, svatby a zakládají rodiny. Tedy kromě těch, co cestují. A kromě divných lidí, jako jsem já :D, ale s takovými se seznámit je těžké.
* Všechny problémy, které zmiňuješ, vyžadují vytrvalou, vědomou práci. Změna nepřijde přes noc. Uč sám sebe projevovat emoce - nejprve ty nejednoduší a pak jemně tlač na svoji komfortní zónu. Kdysi jsem byl naprosto totálně uzavřený introvert koktající ve skupině známých. Teď si dokážu v klidu veřejně ze sebe dělat srandu a dokáži se bavit o svých názorech.
* Totéž platí o práci na sebevědomím (a sebepřijetí). Bohužel ale nevím jak na to - mně se podařilo vypracovat si sebevědomí, když jsem před pár lety na týden sám zmizel do lesů. Člověku takové osamocené putování hodně dá a hodně posune. Bohužel, nějak jsem o to kompletně přišel v průběhu mnoha měsíců zavřený na bytě kvůli lockdownu. Rozhodně je ale sebevědomí naprostý základ - jak pro tebe samotného, tak pro vztahy.

Asi je jasné, že na toto není „magický lék,“ který vše vyřeší lusknutím prstů a nevím, zda jsem vůbec nějak pomohl. Je to vytrvalá, dlouhodobá práce na sobě. Je to hledání. Nicméně v 19ti letech máš ještě velký prostor s tím pracovat. Po třicítce už jsou změny těžší, vidím to na sobě, když se učím cizí jazyk, jako „procvičování“ mozku.
 Igorito



Pridanie rozhrešenia Staršia spoveďNovšia spoveďHlavná stránka
TVOJA PREZÝVKA:

OPÍŠ BEZPEČNOSTNÝ KÓD:
Captcha

Tento inzerat nekúpite.
Pridať inzerát momentálne nie je možné.
TEXT ROZHREŠENIA:

PRILOŽ SMAILÍKA:
Smail Palec nahoru Smail Hrozící Smail Drží palec Smail Není to důležité Smail Dostaneš do huby Smail Smutný Smail Cože?? Smail Safra Smail Pusinka
jupííí tak bacha držím palec to je fuk tumáááš ach jaj no niééé ?! sakra mmmuc
(žiadny )


Nejlepší chorálová skupina světa... GREGORIAN 2020 ...20th ANNIVERSARY WORLD TOUR.

REKLAMA
Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk