Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
Mluvit o ženě jako o "materiálu" může jen ......nechci ban.
|
|
Dupni si. A tohle, co jsi napsal, jí řekni. Jinak ti asi jebne. Taky účty - neplatí vše, řekni, že její kadeřnice atp., to si bude platit ona. I třeba jeden velký nákup nebo tak něco. Není možné, abys platil pořád vše a měl na účtu nulu. Určitě s tím něco udělej, jinak vyhoříš a pak se rozejdeš, rozsype se ti práce, život, všechno... Je mi tě celkem líto, nejradši bych ti půjčila klíčky od bytu, kde teď nejsem a "užij si volno", ať si odpočineš.
|
|
Ok prosel sem podobnou zkusenosti tak dam par postrehu: 1) Kolik je malymu ? Zvladl by skolku ? My jsme dali naseho dabla od 13 mesicu na pul den a vsichni zucastneni byli nadseni. Mladej nasel kamarady a kamaradky :), my se zenou se konecne aspon trochu vyspali. I teta na obcasne hlidani je fajn 2) Cokoliv pracovniho co jde, resit z home officu nebo remote. Ne opravdu nemusis bejt u zakaznika kvuli kazdymu prdu. VPN a schuzky pres teamst by mely bejt standard. Nesouhlasim s tim ze se prace neda naplanovat. Hned na zacatku jsem vaem naorovinu rek ze mame rodinu a okamzite resim jen nejnutnejai prusery. Zbytek (a to je 80-90%) ma nakej projektovej plan => konretni termin do kdy o ma byt hotovo ale ne ze na tom budu vysivat kdy si ostatni mysli ze na tom mam vysivat. Negativem je ze casto makas o vikendu a stira se na nakej cas hranice mezi volnem a praci. 3) Kdyz spi malej, spej rodice (ano i v pracovni den) 4) Co muzes prehodit na ostatni prehod. 5) praci kterou delas 5 minut, ale ostatnim by trvala 2h fakturujes 2h. 6) Ber si prcka bez partnerky a partnerka at si bere prcka bez Tebe. Neni nic horsiho nez dva nevyspali dospeli, kterym se probudil mladej co ma plno energie. 7) Tchyne je dobry sluha ale zly pan. Pozor at se misto o prcka a zenu, nestaras o prcka, zenu a tchyni. 8) Kdyz varis tak s tim se cast jde do mrazaku hako zelezna zasoba na dalsi dny. Pokud v mrazaku nic neni a je potrba uvarit tai jsou tu testoviny ze kterych vykouzlis luxusni jidlo do 20 minut. Muzes vzit i mladyho do restaurace (sam bez partnerky, pokud uz je 1,5 roku plus) je to dost prdel :)
|
|
Ježek: Já to beru z pohledu toho faktu, že nikdy nemůžeš změnit chování a postoj druhého člověka, tam prostě nemáš pole působnosti, a jediný, na čí postoj a chování vliv máš, jsi ty sám. A tím pak ovlivníš chování toho druhého. Protože ve chvíli, kdy vytváříš atmosféru lásky, přijetí a pochopení, i ten druhý bude snadněji žít to svoje lepší já. Navíc, pisatel psal, že i žena vnímá, že ona je ta, na kom to stojí, kdo toho dělá víc. Nemyslím si, že tohle je zrovna věc, ve které by člověk lhal. Nejspíš to tak cítí a cítí to z nějakého důvodu. Takže to píšu hlavně proto, že tohle není šance jakkoli objektivně posoudit a vlastně to není podstatné, přestože vzájemný respekt je samozřejmě klíčový.
|
Víla revival |
|
|
Dočetl jsem celé a tak mi připadá, že ty asi, pokud se nevzbouříš (vím, široký pojem), taky za nějaký čas skončíš s mrtvicí v posteli jako jejich táta.
|
|
Přestat být taková oběť a začít být za svůj život zodpovědný, to je jediná cesta. Budeš na to vynakládat úsilí, ale aspoň tím dosáhneš nezávislosti a pocitu uspokojení, kdežto takhle se budeš dřít a nic z toho nebudeš mít, nemáš-li z toho masichostické potěšení. Takže žádné výmluvy, jsi tady v prvé řadě sám za sebe jako všichni ostatní. A tvůj syn si tě jednou bude mít za co vážit.
|
|
Víla má sice pravdu, ale nějak v tom nevidím nikde nic o tom, že by se k němu i ona měla chovat slušně, vážit si ho a mít pochopení pro něj. Pokud nefunguje vzájemní úcta, tak tam budou stále nějaké konflikty. >Kremlobot fialový Cituji: "žijete s partnerkou na hromádce i přesto, že máte dítě a ty mluvíš o rodině. To je samo o sobě špatně." Nikoliv, to není špatné. To, že mluví o jejich soužití jako o rodině je správné a vypovídající. To, že to nemá formální statut bude možná jednou jeho záchrana, pokud se ten materiál, se kterým se rozmnožil, nedá rychle nějak dopořádku a nezačne naslouchat a ne si permanentně jen stěžovat. >Mandarinka2424 Ale fuj!
|
|
NO, vybral sis špatně. Hlavně se nedej. Ona péče o dítě je náročná, ale pokud je ženská doma, dá se to zvládnout. Musíš si umět udělat pořádek a ne pořád jen kývat na všechno a pak brečet, že je toho moc..... Držím ti palce.
|
fimisek |
|
|
Ahoj, týjo, přečetl jsem si to a je mně Tě upřímně líto. Ten život, který vedeš, je neúnosný. To víš. Změna je nutná, jinak se o to postará tělo - absence spánku, samá práce, stres, domácí nepohoda, špatné jídlo a náhle ležíš na koronární jednotce, ani nevíš jak. Otázka je, co jde ještě zachránit a co už ne. Ta tchýně v tom všem je ještě vražedná kombinace. Čím bych začal - vymezit si hranice. Ač by se ty dvě bláznily, jak by chtěly. Třeba volné soboty, kdy začneš jezdit na celý den na ryby. I kdyby se na hlavu stavěly, odjedeš. To bude světlý bod, kde se dá rozjímat o tom, co dál.. Buď se dále ty hranice povede vybudovat, nebo je otázka, zdaliž není lepší střídavá péče a prostě jít od sebe. Ty budeš mít svůj klid a ona ať si žije s maminkou svůj spokojený život. Pokud budu mít někdy holku, asi budu trvat na tom, ať chodíme jednou měsíčně spolu za psychologem, nebo aspoň na nějakou mediaci. Prostě člověk jak je v partnerství, úplně ztratí kontakt s realitou a zejm. v tom posunování hranic "co je normální". Je třeba mít asi nějaký kotvící bod, co vždy připomene "ale bacha, tohle už začíná být za hranou, promluvte si o tom - vy toho tolik nechtějte a vy automaticky neustupujte atd atd..." Hodně štěstí, bude fajn, když průběžně napíšeš, jak situace vypadá v budoucnu.
|
|
Nebýt podpantoflák, být chlap, dupnout si a postavit ty parazitující, nevděčné svi*ě do latě...
|
|
Vzpomněl jsem si, že jsem zapomněl domněnku o pomněnce!
|
|
Jo, a málem bych zapoměl - taky se dá po práci zajít na pívo...
|
|
Podle mě je jediná rozumná možnost to tolik neprožívat, prostě to ignorovat...v práci se svět taky nezboří, když nestihneš všechno, co po tobě chtějí (skoro bych řekl, že je to standardní stav), a doma nakonec taky né. Taky existují takové ty věci, co se dají strčit do uší... https://1url.cz/8rN01 No a pak to, co ti řekne každý - když manželce ve všem vyhovíš, nikdy se žádného vděku nedočkáš, a naopak se to bude vše jen zhoršovat. Základem je ji ve většině případů poslat do pr... aby si trochu začala vážit, když budeš ochotný pro ni něco udělat. Já nevím, proč mají všichni muži takový problém jít se ženou do konfliktu. Bez toho to prostě nebude fungovat nikdy...
|
|
Jo a ty rozdělené finance jsou podle mě taky velká překážka, která brání tomu za jeden provaz táhnoucímu "spolu". Nejvíc podle mě funguje model, kdy se dává všechno na jednu hromadu a z té jedné hromady se poplatí všechny nezbytnosti, pak se z ní určí pro oba stejně procento na takové ty "vlastní výdaje" (u nás tomu říkáme "kapesné"), a z té společné hromady se pak i spoří a jinak kouzlí s penězi.
|
Víla revival |
|
|
Ano, je to opravdu dlouhe. I presto, ze jsem to necetl, doporucuji jit z toho slunicka do stinu. Dost by ti to mohlo pomoct..
|
|
Tvou zpověď jsem zhltala od začátku do konce a vidím v ní klasiku mladých rodin - vyčerpání, nepochopení, bezvýchodnost, vztahové odcizení. Chci Tě povzbudit - má to řešení a zvládneš to, resp. zvládnete to všichni jako rodina. Chce to ale pár drobných změn, ať je těch šrámů z tohoto extrémně náročného období co nejméně. V první řadě - přestaňte hrát tu sebevražedno- vražednou hru na to, kdo se víc obětuje. Tvá role je náročná a vyčerpávající a role Tvé ženy je stejně náročná a vyčerpávající. A o co víc, když ji ani neoceníš a Tvůj přístup je "dělá málo". Podle mě neexistuje nic náročnějšího než nedoceněná organizace domácnosti a péče o dítě a muž, který může kdykoli "vypadnout do práce" o tom nic neví. Zkus svou ženu docenit. Pochopit. Připustit, že možná nevíš o všem, co řeší. Možná to i zkusit napravit, že nevíš o všem, co řeší. Zkus tu být pro ni a naslouchat jí. Nesoupeřte o to, kdo je na tom hůř. Člověk je totiž tvor cílevědomý a za vítězstvím umí jít spolehlivě a to je v tomto případě škoda. Začni odpočívat. Práce ano, ale ve chvíli, kdy dostaneš infarkt nebo ASL stejně rodinu nezabezpečíš. Takže si určit, co je priorita a co pustíš, vybereš si to důležité, práci časově ohraničíš a smíříš se se svými limity. Neumřeš, když se odmítneš štvát za každou korunou. Zefektivníš svou práci a vybuduješ si pozici organizací, ne zběsilým tempem. Stejně tak musíte zefektivnit výdaje v domácnosti a její chod. Dítě přežije bez spousty toho, co mu pořídíte, a bude bez toho šťastnější, pokud to znamená vyrovnané spokojené rodiče. Zkuste si udělat rodinné rituály. Psát si rodinný to-do list s daty, kdy se daná činnost dělá. Plánujete společný čas, plánujete odpočinek, plánujete sex. (Nebo aspoň volně chvíle na sex, kdy bude čas relaxovat a mazlit se. S dítětem samy nepřijdou). Plánujte dny volna společné i samostatné. Važte si toho co máte a na to se zaměřuje víc než na to, co nemáte. Oceň svou ženu - dávej to, co nejvíc sám potřebuješ. Ve zkratce - co nám zachránilo manželství zmítané podobnou krizí - každý týden 1 den (odpoledne) pro mě kdy si můžu dělat co chci, strávit ho jakkoli, a 1 den (odpoledne) pro manžela. Další všední odpoledne jsou z větší části pracovní, někdy společná - rodinná. Ale to jedno odpoledne pro sebe je vyloženě terapeutické. A každý měsíc má každý z nás jeden víkend pro sebe, kdy odjede, nebo klidně i zůstane doma, ale žije si bez povinností, jen tím, co sám chce. Účinek se nedá ani popsat. Domlouvat se, naslouchat si, vyhradit si pro to čas, hledat radosti, ocenit jeden druhého, respektovat jeden druhého. Jediná možnost, jak tohle období přežít. Krom toho - čím víc v pohodě budete, tím víc v pohodě bude dítě a pak i vám dopřeje hodit nohy na stůl.
|
Víla revival |
|
|
No jo, vítej ve skutečném světě...
|
|
A taky nejste sezdaní. Ona je vlastně svobodná, ale matka s dítětem opravdu nechce být svobodná. Já se jí ani nedivím, že tě honí. Dost možná se bojí, abys jí ve volné času za nějakou nepláchnul.
|
|
Tvá stará asi holt nebyla ta nejlepší volba :/ také bych se přikláněl k tomu, že to o moc lepší asi bohužel nikdy nebude. Dítě bude růst, náklady s tím ještě stoupat. Starosti okolo něj nevymizí, jen se změní jejich povaha. A zpovykaná ženuška, léta zvyklá na slušný životní standart, ti dá sežrat každý přešlap.
|
|
Velmi smutné. :( Trochu podpantofláctví v tom bude, nemyslíš? Vždyť nemusíš skákat jak si píská. Neříkej mi, že to tak bylo vždycky předtím, nějak pozvolna nenápadně to muselo začít. Jediný co musíš udělat aby ses nezbláznil je dupnout si. Partnerka si tě pak bude víc vážit (nebo spíš si tě vůbec bude vážit).
|
|
Tak si to rozdělte, ne? Ty makáš, a vlastně jen makáš, nic víc. Ona má dítě, vaření, úklid, manuální práce - byt, chata. Kdyby ta holka byla k čemu, tak to pochopí.
|
|
Řekl bych, že velkou spoustu problémů sis způsobil sám. Jak jsem pochopil, žijete s partnerkou na hromádce i přesto, že máte dítě a ty mluvíš o rodině. To je samo o sobě špatně. Dále máte rozdělené finance, což je očividně velmi nepraktické. A nejen kvůli hádkám, které z toho vzcházejí. A hádky jsou váš další problém. Na světě podle mě neexistuje nic, kvůli čemu by stálo za to, aby se dva milující inteligentní lidé museli hádat. A na všechny tyto věci máš vliv právě ty. Ty jsi rozhodl, že to tak bude a ty bys to měl změnit.
|
|
Správně, není to normální. Tato vaše pravidla se nestala přes noc, musel si na ně postupně přistoupit. Jaký si to uděláš, takový to máš. Tak bojuj, kámo, a dostaň se zpod pantofle ženy a tchyně;) Pa <3
|
|
Hlavně nečekej žádnou změnu. Smutné, no
|
|
|