Dobrý den,
bohužel jsem se dostala do konfliktu s knězem, se kterým jsem měla původně přátelský vztah. Pamatuji si, že když jsem byla u něho poprvé u zpovědi, tak jeho první reakce na mě byla otázka "jak se jmenuješ". Řekla jsem mu: "Kristýna". On na to: "Kristýna, krásné jméno". A dále se mě vyptával, co studuji, jak se daří při studiu atd. Vždy při další zpovědi se mě vyptával, co mám nového, jak se daří atd. Klidně jsme spolu i více než půlku zpovědi prokecali o mém životě. Jednou, když jsem šla na Štědrý den z kostela, tak se za mnou ozvalo: "Požehnané svátky!" A to byl on. Tím mi dal ten nejkrásnější dárek k Vánocům.
Toto ale najednou celé skončilo. Při jedné zpovědi jsem mu chtěla říct, co mám nového. A on mi na to odpověděl, že se o tom nebudeme bavit, že to ke zpovědi nepatří a že se budeme bavit pouze o tom, co ke zpovědi patří. Začal se ke mně najednou chladně chovat, s odstupem.
Také mě začal strašně ponížovat. Řekl mi dvakrát, že špatně chodím, což vím i bez něho. Měla jsem podezření, že když mi to řekl, tak mohl být pod vlivem alkoholu. Protože si na to už dále nepamatoval a také nebyl ten den autem, jinak vždycky jezdí autem. Také mi přišlo, že i jinak divně ten den reagoval. Při další zpovědi se mi sice za to omluvil, ale bohužel mi to nestačilo. Bohužel mi dlouho trvalo, než jsem se s tím smířila. Dále se mě také zeptal, jestli umím číst. Odpověděla jsem mu, že ano. On na to: "ty opravdu umíš číst?". To jsem už nevydržela a řekla jsem mu, že opravdu nejsem tolik hloupá, jak si on myslí a že číst opravdu umím. On mi na to sdělil, že jsem strašně vztahovačná a že už se mě bojí se na něco zeptat. Když jsem se ho zeptala proč, odpověděl mi, že ted se mě normálně zeptal, jestli umím číst a já po něm takto vyjedu. Dále mi také řekl, že jsem strašně zakřiknutá a že mám problém s komunikací. Absolutně nechápu, jak mi tohle mohl říct, když ví, že jsem aspergerka. Dále mi i podruhé řekl, že špatně chodím. Ten den byla opět v jeho farnosti pout a nebyl autem. Bylo to po roce.
Bohužel se mi i k němu něco stalo, co se občas ženě k chlapovi a chlapovi k ženě stane. A několikrát jsem mu řekla, že je moc hezký nebo "tak hezký chlap a knězem". On mi na to vůbec nereagoval. Uvědomuji si, že tohle byla velká chyba. Kvůli aspergeru chci být celý život sama. A nemyslím si, že by na tohle měl takhle reagovat. |