Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
|
Tvl... Já úplně cítím tu velikost toho cíle co je přede mnou. Ale furt mám pocit, že je to možné, je tam prostě ta šance, proto to má smysl tomu věřit a zkusit to dotáhnout do cíle, který ovšem je až na konci příštího rok.
Je fakt, že mi asi vůbec nedochází, jak postupně člověk na to přestane myslet během té dlouhé doby a jak se ty myšlenky všelijak X krát změní, ale cíl jsem si stanovil, pokud bych ho měl změnit, bral bych to jako nesplnění. Prostě to jinak nechci. Nechci vymýšlet nic jiného. Právě že to je prostě pointa novoročního předsevzetí, dává se prostě na celý rok, pokud člověk ztratí během roku ten focus, prostě nevydržel a vypovídá to cosi o vůli, která není nejlepší.
|
|
|
|
Ach jo, tak strašně moc rád bych to dokázal, ale přitom trochu pochybuji. Prostě celý rok si takhle něco omezit a vydržet to a čelit všem těm protisilám, změnám myšlení a navíc to riziko nečekaného zkratu bude vždy, no nevím no... Prostě nezbývá než to zkusit a doufat a věřit, že to vyjde.
|
|
|
|
No nic, už jsem to okecal dost. Teď se akorát můžu snažit to dokázat. Teď musím začít tím, že si promažu historii a vypnu PC.
Jako upřímně byl jsem dobře naladěný už posledních pár dní, dnešní zkrat jsem vůbec nečekal a totálně mě to vytočilo. Musel jsem být úplně mimo, když jsem to porušil dnes.
|
|
|
|
Upřímně pravděpodobnost, že to vyjde a já to dokážu je asi tak 0,1%, ale přesto mi to nějak stačí a i v tom vidím tu šanci a možnost a stačí mi to. Pokud to jde a je to možné, pak je mi jedno, že to možná není moc pravděpodobné, že bych to dokázal. Prostě mi to stačí.
|
|
|
|
Protože jediný vlastně cíl, je tam nejít celý rok, včetně tedy toho konce letošního roku, což by teoreticky šlo oddělit a nic jiného se nepočítá. Mělo by to být prostě každý den splněno od začátku do konce. Je to definice splněného cíle. Jeden zkrat, překročení červené linie, která je jasně stanovená, už bude prostě nenaplnění toho cíle. Takže to bude vlastně těžké prostě celý rok a každý den to zvládnout, ale bude to možné a reálné.
|
|
|
|
Fakt nevím, jak spolehlivě by to šlo nějak strategicky vymyslet, podle mě prostě nejde. Jen věřit, snažit se, bojovat a furt dokola a tak trochu doufat. A ono to možná vyjde a je to možné. Snažit se udržet pozornost a doufat, že to celé dohromady bude nějak stačit, aby člověk vydržel celý rok.
|
|
|
|
A nevím co ty zkraty, to bude takový strašák. :D Co když stačí třeba 1 vteřina nebo prostě velmi krátká chvilka, kdy člověk na chvíli ztratí fokus a poruší to? :D Fakt dobrý strašák. Ale asi je to součást celé té hry a toho boje a musím to tak brát, že to může přijít nebo nemusí.
|
|
|
|
Vidím to jako splnitelně a reálně, ale ta pozornost, kterou budu muset mít a udržovat si prostě ten záměr, to bude celkově těžké celý rok. A stejně teďka bych měl hned začít a nepsat o tom. Teď bych to měl vypnout a začít, aby mi vyšlo těch 30+ dní do konce tohoto roku.
|
|
|
|
Na to počítání se spíše vybodnu, nedává to větší smysl a můžu počítat spíše po měsících, když vydržím delší dobu.
Cíl nejít celý příští rok na net přesně jak si představuji bude asi těžší, než se zdá, ale nebude to nereálné nebo nesplnitelné. Měl bych to prostě za každou cenu zkusit, včetně teďka dát těch 30+ dní do konce roku a mít určitý předpoklad, že se to dobře vyvíjí a že příští rok má větší šanci, než začínat těsně od 1.1. a na Silvestra se na to vykašlat.
|
|
|
|
Pokud dám 14 dní, pak se dostaví takový ten pocit, že jsem překonal určitou metu a je to snazší, ale mezi 14 dny až 30 dny zase je to riziko, že člověk to poruší nečekaně. 2, 3 měsíce a dál vlastně nevím, ještě jsem tam nebyl, ale dovedu si představit, že tam budou opět nějaké nástrahy.
Počítat to možná budu v hlavě a nebo nevím... Psát se mi to nechce. Stačí si říct teďka, že 4 dny do konce týdne + příští týden jich bude 11, což mi furt nepřijde moc, další týden 18.
|
|
|
|
Nejtěžší jsou první ty dny, první týden až dva týdny, kdy člověk má furt ten dementní pocit, že zase znova začíná a má v sobě ten boj hodně živý, pak se to trochu uklidní, ale roste riziko nepozornosti, nejhorší je si myslet, že je už vyhráno a vše je pod kontrolou, v ten moment přijde najednou zkrat a člověk to poruší. Nejhorší je vlastně asi ten první měsíc a riziko existuje furt a permanentně. Pokud bych dokázal dát celých půl roku, pak si dovedu taktéž představit velké riziko změny myšlení a ztráty motivace dokončit celý rok.
|
|
|
|
Jakože takhle to funguje. Riziko selhání je velké na začátku a po delší době a nejnižší někde mezi začátkem a delší dobou. Podle mě nejvíce rizikové jsou první cca dva týdny nebo ten první měsíc, kdy člověk teprve se snaží to dát nějakou delší dobu. Pak třeba druhý a třetí měsíc riziko klesne, ale po půl roce prudce stoupne a člověk nakonec ten rok nedá a neudrží a podlehne aktuálnímu pocitu, jak je vše fajn a super a prostě kašlu na to, že jsme to chtěl dát celý rok. Chci tam jít teď, tak tam jdu.
Kurevský boj něco dokázat a naplnit a vydržet přesně, jak člověk chce.
|
|
|
|
já když poslouchám písničky tak mám většinou problém ,že chci pít hodně alkoholu při tom
to je spouštěč
|
|
|
|
Chce to pevnou vůli jasně, ale stejně je to trochu složitější.
Ono to totiž chce hlavně nějaký pokrok a úspěch, aby člověk viděl, že to jde a pak možná celkově ty šance dál rostou.
Takže když jsem dal nejvíc 27 dní, budu to muset překonat, ideálně ovšem násobně, nikoliv o pár dní. V mém případě prostě počítat měsíce, prosinec, leden, únor a když se to povede pak se prostě max. snažit dokončit celý rok a předejít nějakému zkratu a změně myšlení oproti tomu celkovému stanovenému záměru, protože pokud například dám celý půl rok, pak by bylo možná zajímavé, jak moc ještě by byl vůbec živý ten původní záměr, po takové době by možná byl téměř mrtvý a člověk by prostě v hlavě přepnul, že dal jsem půl roku, cítím se dobře, mrdám na to a jdu na net... :D úplně si to dokážu představit. Ale reálně ten rok prostě by nedal, takže neúspěch vlastně a nesplnění přesně toho cíle.
|
|
|
|
Když si pořád dokola říkám, že ty věci nemají hodnotu a že je prostě nechci a snažím se sám sebe přesvědčit o tom, nejsem si jistý jestli to funguje, navíc člověk tyhle myšlenky neudrží nijak dlouho a postupně prostě přejde na jiné myšlenky.
Někdy nefunguje ani přílišná pozornost, někdy zase naopak nepozornost. Je to záhada, co vlastně funguje a co je ten klíč k tomu, aby člověk vše nějak ustál a dokázal se držet toho, co si předem jasně stanovil.
|
|
|
|
:D:D:D
Největší píčovina je, když mě tam začnou lákat písničky. Hrají mi v hlavě a občas mám pocit, že to působí nějak magicky jakože mě to oblbne a ta melodie jako kdyby byla nějaká extra dobrá a já si to prostě chtěl pustit. Ale láká mě tam více věcí, je to někdy těžké to v hlavě srovnat a odolat, často se tohle i různě nepředvídatelně mění a člověk neví, jak to bude mít za minutu nebo druhý den.
|
|
|
|
Ne vážně, já to chci nějak porazit a vyřešit, nechci se už dál nechat vysírat blbou závislostí. Ve skutečnosti fakt děsně prahnu po klidu, který by mi ta abstinence právě dala. Jenže fakt netuším, jak v sobě udržet tu motivaci a prostě to dokázat celý rok. Možná že to nějak jde a je to možné, ale je těžké tomu někdy věřit, když člověk vychází z těch špatných zkušeností, kdy to naopak moc nefungovalo.
Ježiš já úplně cítím tu extrémní touhu to nějak zvládnout, jenže to samo o sobě stačit nebude. :-(
|
|
|
|
Jo tak strašně bych si přál udržet ty správné myšlenky po celou dobu, bohužel mysl takhle nefunguje a nakonec to nějak půjde proti. Pokud by se to nestalo a fakt celou dobu měl konstantní myšlení a postoj, pak by to byl možná zázrak. Asi bych si to fakt přál, ale je to nereálné. Člověk musí nakonec projevit určitou bojovnost.
|
|
|
|
Člověk začíná s nastavením tam nejít za každou cenu a po určité době začne uvažovat, že by tam šel :D Chápete to? Ta mysl prostě pracuje úplně nelogicky a nejede to vůbec v tom souladu, jak si člověk předem řekl, začne se to celé postupně nabourávat a vychylovat, proto je tak těžké u něčeho delší dobu vydržet.
|
|
|
|
Jestli to dokážu a povede se mi omezit ten net přesně jak si představuji nyní do konce roku a celý příští rok, nejspíš půjde o cosi výjimečného a převratného (nepravděpodobného), tím chci říct, ono to spíše nevyjde a nechci si moc fandit. I kdyby to vyšlo, nejspíš by mě to stálo určité nervy a situace, kdy budu velmi blízko tomu to porušit, ale možná si to úplně na poslední chvíli rozmyslím. Takové momenty taky občas jsou, kdy člověk je úplně na hraně, že je tak blízko toho to porušit, ale nakonec ještě si to rozmyslí. Během těch 27 dní jsem t párkrát měl a je fascinující jak se původní silný záměr tam nejít najednou změní v úvahu tam jít, prostě je to sračka.
|
|
|
|
Boje se závislostmi jsou jedny z nejtěžších bojů, jaký lze v životě vést. Někdy je to fakt totálně o nervy a vyžaduje to max. psychickou kapacitu. No to se nedá popsat. Člověk musí ten boj zažít a hlavně musí vyhrát. Lidi prohrávají často i celý život, protože je to fakt těžké.
|
|
|
|
Problém není abstinence, ta je vlastně zlatá a 1000x lepší, než se topit v závislosti, ale problém je právě když z toho člověk vypadne, proti záměru.
|
|
|
|
jde o to vytvořit si nějakou pravidelnost
|
|
|
|
Někdy fakt nechápu, co rozhoduje. Musí v tom být určitý prvek štěstí a náhody. Člověk nemůže mít vždy a všechno ze 100% pod kontrolou, existuje plno další věcí, co hrají roli v tom, jaký bude výsledek.
Když jsem dal minule těch 27 dní, nebylo to tak náročný, ale bylo pak celkem snadné z toho nečekaně vypadnout, když člověk na pár minut ztratí tu pozornost a podlehne pocitu a chuti tam jít.
|
|
|
|
Stejně je to na hlavu, protože furt myslet na to se nedá, jenže jak chce člověk eliminovat možnost nějakého zkratu, když na to přestane postupně myslet a bude si jen říkat, že to nějak jde. Ten zkrat může přijít vždy a nečekaně. Přijde vždy, když to člověk nejmíň čeká. Je to zákeřnost největšího kalibru.
Sotva co začnu, už si budu jen říkat, kdy mě dostane další zkrat a zda je možnost, že by třeba vůbec nepřišel a já skutečně to dokázal tam nejít celý rok. Nevím.
|
|
|
|
Nechápu, jak člověk musí prostě furt s něčím bojovat a pořád bude existovat ta možnost, že ztratí tu pozornost a kontrolu, protože ty závislosti pracují prostě takhle dementně. Jasně já bych se klidně na ten net vrátil a chodil tam, ale prostě chci dát celý jeden rok bez toho a už jsem se k tomu max. upnul, chci 1 rok prostě se na to vykašlat a pak se k tomu možná někdy vrátím.
Ale reálně sotva začnu a už se to ve mě bude vařit a bude spousta myšlenek kolem toho. Člověku to nedá spát a furt si bude jen říkat, aby to kurva neporušil a aby to vydržel celý rok, zatímco reálně hrozí že to poruší po pár dnech nebo týdnech, když na chvíli nedává pozor a podlehne náhlé chuti a impulsu.
|
|
|
|
co takhle se přihlásit do Clashe ???? měl bys opravdickou motivaci zamakat
|
|
|
|
Takže super můžu se opět těšit na to, že přes všechny záměry to omezit, stejně zase přijdou nějaké chutě tam vlastně jít a budu s tím muset určitě minimálně 1x, ale spíše i víc krát bojovat v sobě a prokázat prostě vůli nepodlehnout a udržet ten původní záměr. Samozřejmě asi mnohem vícekrát a jestli se mi povede tam nejít delší dobu, stejně pak může přijít zcela nečekaně zkrat v moment, kdy si budu myslet, že už to mám absolutně pod kontrolou a vydržím tam do konce roku nejít, například v polovině roku. Bože to je prostě sračka až je to k pláči.
|
|
|
|
Už jsem chtěl odejít, ale ještě chci napsat: Fakt nechápu, jak můžu člověk opakovaně podléhat něčemu, čemu se chce celou svojí duší vyvarovat, protože chápe ty důsledky, či prostě (ne)hodnotu dané věci. Prostě nějakej trapnej dopamin tohle způsobí? Fakt tohle nepochopím. Když si můžu 1 000 000x omlátit o hlavu, říct si to a říkat si to každou vteřinu a minutu, že nechci na ten net už chodit kvůli závislosti, stejně zase bude nějakej opačnej pocit, že mě tam vlastně něco láká a že se mi tam vlastně chce jít? Jako really? Nechápu. Některé principy v životě, jak fungují, jako lidská mysl, psychika atd. fakt je to divné a evoluce to docela posrala. K čemu je to jako člověku prospěšné, když ho lákají věci, když přitom ví, že to pro něj znamená negativní důsledky?
|
|
|
|
Jako ustojím fakt hodně, jen tak se nezhroutím, ale ty nervy ve mě pracují fakt někdy až moc. Potřebuji prostě období kdy vše více vychází a ne pořád nějaké zkraty a propady. Prostě už je to těžké tohle zažívat pořád dokola.
|
|
|
|
Každý další neúspěch mě prostě víc a víc sere. Ta nasranost se násobí. Nemůžu prostě dovolit jakékoliv selhání, už to dál nejde. Prostě člověku musí ty věci vycházet a ne naopak. Jinak by z toho každému jeblo, kdyby furt vše nevycházelo.
|
|
|
|
Proto mě tak děsně sere, že jsem to dnes zcela nečekaně porušil, vůbec nevím, jak se to mohlo stát. Už bych měl za sebou 4 dny, protože jsem tam nebyl o víkendu ani včera ani v pondělí.
|
|
|
|
Prostě už to dál nejde. 1x týdně, 2x týdně 3x týdně atd. co je to za blbost. Celý rok bez a nic jiného nedává smysl. Musím to prostě dát a musím dát už ten závěr letošního roku, jinak to nevyjde. Pokud mi nevyjde ten závěr letošního roku, je jasné, že mi nevyjde ani příští. Určitě ne, když bych byl 10 hodin na počítači na Silvestra. Ale vůbec, prostě člověk musí tady a teď a nic jiného.
|
|
|
|
Já jsem psal nějaký systém, že se k tomu budu vracet postupně, ale nakonec prostě zvítězil pocit, že se na to chci vybodnout celý rok. Prostě se s tím nechci nějak dál nervovat a potýkat a chtěl bych minimálně rok vydržet si to odepřít a vykašlat se na to.
|
|
|
|
Závislosti jsou největší sračka to existuje v širokým vesmíru, není nic horšího a debilnějšího, nežli bojovat se závislostí. Je to děsně o nervy a člověk musí prokázat max. vůli a bojovnost, aby to celé nějak vyřešil a porazil.
|
|
|
|
Je to hrozný... Člověk něco nechce, chce se tomu vyhnout, ale přesto ho pořád dobíhají ty chutě, nálady a pocity na tu věc, prostě tam je nějaké pouto.
A pak stačí prostě jen změna nálady, uteče několik dní a člověka to postupně víc a víc dobíjí až ho to nakonec dobude a člověk prohraje s tou svojí vůlí. Je to sračka... Tady nepomůže nic jiného, než max. vzepření a boj, prostě úplně nejvíc co se dá a co člověk ze sebe dokáže vymáčknout a udržet to prostě při životě i po těch X dnech.
|
|
|
|
Přijde mi, že jediná věc, která na to může fungovat je prostě vůle a dokud není dostatečná, reálně to prostě nakonec nikdy nevyjde. Člověk se musí se svojí vůli max. vzepřít těm chutím a ustát to.
Musí prostě věřit v to, že tomu dokáže odolávat po tak dlouhou dobu, jak si předem stanovil a jaký je prostě ten záměr.
|
|
|
|
Nechápu, že i přes max. uvědomění toho, že ty věci jsou povrchní bez hodnoty jako ty požitky co mě tam lákají, písničky atd. a stejně to člověka nakonec furt hrozně láká a pořád se ty chutě vrací. Je to jako total brain shit. Člověk ví a chápe, ale stejně všechno jde proti a nutí ho dělat přesný opak toho v co věří.
|
|
|
|
Tak už to hoď za hlavu a zkus ten sex s černochem. Určitě se ti pak udělá o mnoho lépe.
|
 Análie69 |
|
|
|
Tak pevnú vôľu a nech sa ti darí vo všetkom. Najhlavnejšie byť zdravý. Dáš to. A aj keby nie, to neznamená že si sračka alebo horší človek. Každý z nás to tak má.
|
|
|
|
Mě hlavně sere, že jsem to zase porušil dnes a ono to znamená, že nikdy nemám tu kontrolu a pak jsem na compu X hodin a prostě se neodrhnu. Kontrola neexistuje v momentě, kdy tam člověk jde neplánovaně. Kdyby to bylo plánované, pak by samozřejmě existovala, ale já tam chodit nechci, když mi to škodí a musím spíše počkat, až odezní negativní důsledky, ale nejradši bych tam nešel celý rok.
|
|
|
|
Ne nebudu to počítat, prostě ty čísla ve výsledku jsou jen čísla a není to podstata nebo něco, co by mělo smysl. Pokud nechci jít na internet celý rok, pak prostě musím vydržet celý rok a nějaké počítání je úplně zbytečné a když vydržím do konce roku, tak něco přes měsíc mít budu, což by bylo překonání dosavadního maxima 27 dní.
|
|
|
|
Starscream: Tak jasně, že to půjde. Z 14 dní jsem se dostal na 27, ale dýl se neudržel, prostě člověk musí myslet na to, že to chce vydržet nějak déle.
Možná si zase rozepíšu ty dny, paradoxně to pomáhá, i když by člověk neřekl.
Napíšu si od zítra každý den datum a kolikáty je to den. Do konce roku to bude asi tak 34? Nevím teď z hlavy a příští rok 365, což dohromady je vlastně skoro 400.
Je fakt, že když jsem vydržel těch 27 dní, tak jsem to počítal a asi to nějak sehrálo roli a pomohlo v té motivaci a pozornosti, ale pak jsem to přestal počítat a papír zmuchlal, protože mi to počítání vždy přestane dávat smysl a bavit. Přestal jsem, když jsem byl na asi 17 dnech.
|
|
|
|
Nikdy nepochopím, jak se to prostě stane, že to člověk poruší úplně nečekaně, zatímco celou dobu si udržoval ty myšlenky, že tam nepůjde a byl v pozoru. Je to tak velký ojeb, že to nejde pochopit.
Aspoň možná útěcha, že celých 27 dní jsem to vydržel bez zkratu, prostě to jde nějak a musí to jít. Člověk to prostě musí nějak věřit a vychytat a nesmí prostě povolit, aby došlo ke zkratu.
|
|
|
|
Áno, skús to! Určite! Keď si zvládol 27 dní, zvládneš aj viac, možno omnoho viac. Je to v ľudských silách určite, bez debaty. Boh vytvoril človeka tak, aby zvládol všetko, všetky skúšky. Veď keď pozrieš napríklad na YouTube tie videá, čo ľudia všetko dokážu. A môže to dokázať každý, alebo skoro každý.
Stanov si, čo budeš robiť namiesto pozerania netu. Čítať knihy, športovať, relaxovať, prechádzať sa, kŕmiť zvieratá, niečo opravovať, vynovovať, alebo len tak pozorovať?
|
|
|
|
Ale fakt se tím nehodlám stáhnout. Pochcaná a podělaný závislost mě prostě nemůže stáhnout. Takže když jsem to dnes porušil, zítra už to neporuším, prostě budu dělat, že se nic nestalo. Já nevím, jak se to stalo. Fakt nic nenasvědčovalo tomu, že to poruším. Musel jsem na minutu nějak úplně vypnout hlavu a prostě jsem musel být nějak mimo.
|
|
|
|
Nebo asi nebudu, nevím. Už mám všeho dost, musím to vypnout. Mějte se. Tohle se prostě nedá. Co mám tady dál psát. Já musím porazit závislost a musím se max. snažit. Psaní o tom asi tu věc nevyřeší.
|
|
|
|
No nic, promiňte mi moje výlevy. Prostě mě to vzalo, že jsem to zase porušil, když jsem přitom vůbec nechtěl, nechápu, jak se to stalo, že jsem překročil tu červenou linii.
Já si dám cíl tam nebýt do konce roku přes 30 dní a pak celý příští rok. Snad to vyjde. Budu muset nějak věřit a snažit se. Budu se modlit k Bohu asi. Každý den. Ať mi dá sílu porazit závislost, ať mi pomůže a je při mě.
|
|
|
|
Ale chci sám sobě dát ještě šanci. Už jsem to vydržel skoro měsíc 27 dní a je šance, že to vydržím násobně déle, jenom prostě ty zkraty někdy přijdou úplně nečekaně a nevím. Je to docela těžké někdy. Přitom nastavení mám, to už jsem vychytal, protože celý internet omezit nejde, chyběly by mi informace, které člověk prostě potřebuje.
|
|
|
|
Starscream: Musím přestat chodit na internet a když to nedokážu, bude mi s tím muset pomoct nějaký lékař na adiktologii.
|
|
|
|
A když mi ho určité věci prostě ničí, musím ty věci prostě nějak překonat, jinak to nepůjde. A když to nedokážu, asi mi bude muset někdo pomoct nebo nevím.
|
|
|
|
"Nemůžu takle dál žít..."
Ok. Ako to chceš urobiť?
Čo tak to urobiť rázne. Proste odsťahovať sa inde, skúsiť si nájsť prácu. Noví ľudia, noví susedia, nové prostredie. To zamestná myseľ a celú osobnosť. S tým prídu nové šance, podnety, možnosti..
A možno aj to pomôže k tomu, aby si sa zbavil toho, čo ťa trápi, čo nechceš, aby si sa zbavil tých myšlienok, nastavenia svojej mysle.
Hmmm?
|
|
|
|
A víte co? Co jsem tady psal, že budu nějaká elita a že vydělám hodně peněz, nemusím, třeba jo, ale je to jedno. Však o to v životě nejde. V životě jde o důležitější věci jako je zdraví. Zdraví je nejdůležitější a nechci si ho dál ničit.
Nemůžu ničit svoje zdraví. Všechno je vlastně jenom o zdraví.
|
|
|
|
Končím. Život je moc cenný, aby člověk nedokázal překonat určité věci a byl furt v nějaké sebedestrukci. Už to prostě takhle dál nejde.
Některé věci prostě nikam nevedou a člověk musí prostě udělat určité změny a něco překonat, jinak se nic nezmění.
|
|
|
|
Musím začít žít úplně jinak. To co jsem dělal a jak jsem žil poslední dobou, nikam to nevede. Musím přestat chodit na internet a vykašlat se na líbezné songy a další věci. Jestli to nedokážu, tak budu muset jít na adiktologii, ale takhle to dál nepůjde a není možné takhle žít. Nejde takhle žít.
|
|
|
|
Hele OK takhle to dál nejde, končím. Omlouvám se za sprostá slova, prostě nemůžu dál žit tak jak jsem žil, jinak to znamená konec. Když člověk neudělá nějakou trvalou větší změnu, těžko se něco změní.
Nemůžu dál žít tenhle život, nejde to. Prostě to vede jenom do pekel.
|
|
|
|
Tukan: Jsem totální píča a píčus, čurák největší zmrd. kokot atd.
|
|
|
|
Zkus to vysvětlit ňák líp. Optimálně tak ve 20 příspěvcích, ne víc.
|
 Tukan |
|
|
|
28 
37 
