Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
Jestli tě to uklidní, mám 20+ let praxi a ten pocit hození do vody zažívám čas od času také, momentálně rozjíždíme jeden velký projekt, hodně přísná kybe, specifická infra, nový koncept našeho řešení, když se povede klidný půlden že můžu nahodit IDE a vyklidnit se nějakým vylepšením prototypu nebo skriptem do knihovničky. udělá mi to psychicky moc dobře. I psychická odolnost je dovednost kterou získáš časem, nikdy se nic nejí tak horké (pokud teda neprogramuješ robota pro mikrochirurgii nebo něco pro řízení letového provozu ;-) ). A na kokoty narážím stále, jen už má člověk vybudovanou nějakou pozici aby je v případě konfliktu dokázal poslat tam kam slunce nesvítí.
|
|
NeoStorm: Programování mě baví, dokonce jsem teď i po práci doma dělal nějaký další vlastní projekt, to mě samozřejmě baví, protože můžu vymýšlet od nuly, být kreativní. Díky za podporu, možná se poohlédnu jinde, i když vlastně nerad, protože si říkám, že je třeba chyba ve mně a vzdávám se brzy, jsem tu cca 7 měsíců.
|
|
Brácho, tohle je úplně typický scénář juniorního programátora, co ho hodili do vody s tím, že se nějak naučí plavat. Úplně chápu, že když si se zkušenostmi skoro na nule a najednou jsi v situaci, kdy bys měl táhnout firmu sám, tak to na psychiku není žádná hitparáda. Jestli tě baví programování, ale deptá tě atmosféra a tlak, tak to není o tom, že na to nemáš psychicky – je to o tom, že nejsi v dobrým prostředí. Ne každá IT firma funguje takhle chaoticky. Některý mají jasně rozdělený role, support a reálný mentoring. Možná by stálo za to rozhlídnout se po jiný firmě, než rovnou házet ručník do ringu. A pokud zjistíš, že fakt nesnášíš programování jako takový, pak má smysl přemýšlet o změně oboru. Ale rozhodně bych nezačínal tím, že si řekneš, že na to nemáš – třeba jen nemáš dobrý podmínky.
|
|
Wut: presne vole
|
ZkusenyMuz42 |
|
|
"spolupracuji jen s jedním člověkem" Nechci ti kazit iluze, ale nikdo z nás, kdo je v IT už víc jak deset let, tak neměl žádného buddyho, co nad ním stojí a provází ho celou firmou a projektem. To je až výstřelek posledních 2-3 let. Taky jsme neměli žádné LLM, ChatGPT, Copiloty a další nástroje, co programujou za tebe... ... Měli jsme maximálně google, stackoverflow a nebo si mohl zabrousit na oficiální dokumentaci k technologii, co řešila jen nějaké "hello world". Buď rád, že máš alespoň někoho... My jsme se mohli spolehnout jen na sebe a google...
|
|
>dotnet Přesně tak jsem to měl já. Tím, že jsem koníček začal dělat komerčně, tak mi ho to úplně znechutilo. Musel jsem se to naučit oddělovat. Takže sice pracovně i pro zábavu mám elektroniku, ale obě části dost daleko od sebe aby nebyly v kolizi.
|
|
"Ze začátku mě bavilo, že můžu programovat, ale teď jsem ve stavu, kdy se mi zítra do práce vůbec nechce. " Úplně rozumím :D Trochu mám pocit, že takto dopadne každé hobby, které začneš dělat za peníze pro někoho.
|
|
Pokud tě to ničí, nepropadni myšlence, že to tak bude všude stejné. Nebude. Pracoval jsem pro jednu společnost na 2 různých místech a v rámci té jedné společnosti byly podmínky k práci, psychicky tlak diametrálně odlišné, 1 společnosti! Nepíši že to jinde bude procházka růžovým zahradou, jde o to, aby ty podmínky byly dlouhodbě snesitelné a člověka neruinovaly, nestojí to za to. Nic nikomu nedlužíš, z vrchu se na tebe dívají jen jako na pěšáka.
|
|
Ser na to a bez do jiny firmy
|
|
|