Mám spolužačku, která je opravdu chytrá, usměvavá, pěkná i milá a vždy se mi líbila. Nejednou jsem se tak v hodinách nechal unášet "romantickým" scénářem, ale sám jsem nic nezkusil.
S ní pak začal před tanečním chodit jeden můj dobrý kamarád. Byl na ni hodný, jenže vztah nevyšel a už jsou dva roky od sebe. A mě teď trápí, že až teď jsem jí sympatický. Asi mám nějaký komplex méněcennosti nebo nadřazenosti, ale nevim jak to spolknout. Od té doby co mi ten kámoš povídal jak mu kouřila, tak mi moje ego nedovolí nic. Taková perfektní holka, vadu nemá jedinou. A teď ještě zjistím, že má zájem. Fakt mě mrzí, že už se do ní asi nezamiluju. Kdyby mě neznala, tak je to jedno, jenže takhle jsem dostával 2 roky parohy v přímém přenosu a to i tu lásku zlomí, kdyz se vedle vas pusinkuje s jinym
Možná trochu blábol, ale někteří pochopí
|
Hmm |
20 |
|
|