Myslím si, že můj příběh může být zajímavý a zároveň odstrašující příklad pro všechny, kteří si myslí, že je škola k ničemu.. děkuji všem, kteří si to přečtou.
Začal bych tím, že už na základní škole jsem neměl dobrý prospěch , což vedlo k tomu se přihlásit na učební obor, konkrétněji zedník. Do školy i na praxe jsem docházel pravidelně, učitelé teoretických i praktických předmětů byly fajn, práce zedníka jako taková mě bavila. Zkrátka měl jsem tam vše, na co jsem si mohl vzpomenout, jak podporu rodiče, tak učitelů. První ročník jsem prošel s vyznamenáním ( Vím, učňák, to zvládne přeci každý), vše se mi dařilo.
A pak to přišlo, někdy v průběhu druháku, jsem požádal vedení školy o přestup na jinou školu. Můj třídní učitel mě od toho odrazoval, říkal, že dělám obrovskou chybu, ať neodcházím.. zpětně mu musím dát za pravdu, byl jsem mladý ucho, co si myslelo, že se nemůže přeci nic stát. Opak byl ale pravdou, důvod přestupu na jinou školu byla parta "kamarádů" za kterými jsem měl nutkání "přejít"
V té době mi zemřel otec na rakovinu, byl jsem z toho tak mimo, že jsem začal kouřit marihuanu, jakože fakt hodně. Dej si, uleví se ti, říkali.. (prosím, neberte to jako výmluvu, prostě to tak bylo, měl jsem s otcem hodně blízký vztah, vidět ho pomalu umírat byla neskutečná bolest.. O to víc mě mrzí, jak jsem se následně choval ke své milující matce a okolí.)
Zkrátka jsem začal na všechno rezignovat, už ani do té školy jsem nechodil, po nějaké době jsem byl takzvaně odejit. Následně jsem dostal další šanci od ředitelky školy napravit své chyby, ale neúspěšně, opakovalo se to. Jednoho krásného dne si mě výchovná poradkyně vyzvedla přímo z hodiny, ať si vezmu batoh a jdu s ní, věděl jsem, co bude následovat. Vyhazov.. Následně jsem se přihlásil na ÚP s tím, že hledám práci.
Tam přišlo vystřízlivění, nabídky práce pro lidi pouze se základním stupněm vzdělání (hlídač, pomocné práce)
Zkoušel jsem různé práce, ale v žádné sem nevydržel delší dobu.. to se změnilo až cca před třemi lety, dostal sem nabídku práce pro obec, sekání, údržba obecního majetku a tak podobně.
Jenže, tyto práce jdou dělat pouze v sezoně, přes zimu tam zůstává pouze jeden člověk, rozhodl jsem se tedy hledat nějakou práci na stálo a tu moje prozření začíná.
Se základním vzděláním se na mě okolí dívá skrz prsty a nedivím se jim, není to jejich chyba, je to pouze a jen a jen můj boj, že jsem zasr**ý lempl, co nedokázal vychodit ani učňák a přizpůsobit se "systému"
Kompletně jsem se odstřihl od ostatních, většina bývalých spolužáku jela v težkých drogách, byla pro ně náramná sranda se "sjet" a nic nedělat, někteří dokonce skončili v ústavech..
Je mi až úzko z toho, co si se mnou musela moje matka protrpět, jak jsem se k ní choval hnusně. Nejsme žádná bohatá rodina, matka pracuje jako prodavačka, bratr úspěšně tento rok dokončuje maturitu a pak jsem tu já, jeho starší bratr, co selhal na plné čáře. Uvažoval jsem i nad sebevraždou, jenže jsem totální slaboch a naštěstí bych to sám nejspíše nedokázal. Uvědomil jsem, že to by bylo to nejhorší, co bych mohl po tom všem udělat.. i proto, jsem se rozhodl už začít se svým životem něco dělat a snažit se být lepším člověkem.. nebýt jí, jsem dávno mezi bezdomovci někde na nádraží..
Nejde vůbec o to, že nemám zájem pracovat.. často v okolí slýchám: Joo, on/ona chce jít do školy, aby nemusel/a pracovat a podobné kecy, výše uvedená práce mě opravdu baví, je sice málo placená, ale s tím se dá počítat. Být v dnešní době pouze s vychozenou základkou, je bída.
Rád bych začal tím, že bych si dodělal zatím alespoň výuční list v oboru, který mě bude bavit.
Myslíte si, že je to dobrý nápad? Jít v čerstvých 24 letech znovu do školy mezi 15ti leté puberťáky?
Mám obavy, jak asi bude reagovat vedení školy, když jim popíši můj problém/situaci
Děkuji Všem, co to dočetli až sem a za případné připomínky.
J.
|
24 
38 
Jdi
40 