Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
|
Píšeš na mně moc, takže po přečtení jen zpovědi radím: KBT - Kognitivně behaviorální terapie. Tam se řeší, jak s tímto pracovat.
|
 645H |
|
|
|
To uvažování ve stylu: Všechno nebo nic mi přijde tak zajímavé a hodně rozšířené, že by o tom šla klidně napsat diplomka, seminárka apod... (vyloženě vhodné téma pro to) :D určitě...
Protože takhle určitě uvažuje plno lidí a jedná se o to kognitivní zkreslení - vyloženě prostě chybné myšlení a nezdravé myšlení. Ale člověku to právě častokrát nedojde a je schopný takhle uvažovat klidně i celý život...
Prostě ta mysl a všechny tyhle věci kolem - je to vážně dost složité a zajímavé.
|
|
|
|
Už toho nechci moc psát, tak zřejmě poslední věc:
Přijde mi zajímavé právě tohle: „všechno nebo nic"
Když takhle člověk uvažuje a jakože takto někdy uvažuje fakt plno lidí nebo uvažovalo a bude uvažovat, pak se jedná prostě o to typické zkreslení a tohle skutečně člověka vede k úzkostem, stresům a depresím.
Já jsem nedávno psal něco o rovnováze - OK přiznávám, typicky jsem na to moc skočil a moc se k tomu upnul a vyloženě to blahořečil, ale zkrátka mi došlo, že je v tom něco víc, než pokud člověk přemýšlí v extrémech jako:
Všechno nebo nic.
Tohle myšlení vyloženě je nezdravé a podkopává prostě duševní zdraví. Pokud zdraví je základ, pak logicky takhle člověk nemůže, neměl by vůbec uvažovat.
|
|
|
|
Rodina za to muze?
Uz jsi dospelej chlap, tak si za to muzes uz jenom sam.
Navic jsi tu nekolikrat psal, ze tvuj bracha retard neni, tak to rodinou asi nebude, kdyz jste meli stejnou.
|
|
|
|
To vyrůstání a rodinné prostředí - čím to člověka nějak víc negativně poznamená, tím spíše v životě tíhne k různým divným a nezdravým věcem apod. jako kdyby to byl prostě důsledek a nešlo to moc zvrátit.
Když někdo vyrůstá ve více harmonickém prostředí, pak logicky se nelze divit, že žije nějaký rozumný a uspořádaný život, kde to dává nějak více smysl všechno. Je to jako otisk...
|
|
|
|
Dalo by se říct a je to nejspíš pravda, že v tom jedu celý život.
Tyhle různé kognitivní zkreslení mám už někdy od puberty... A je fakt, že tímto si člověk celý život max. komplikuje a pak to fakt vede k hlubším problémům, depresím apod.
Na druhou stranu to musí mít nějaký důvod. Pro mě asi ten, že jsem nevyrůstal v moc ideálním rodinném prostředí (dalo by se říct, ale záleží spíš v čem konkrétně, v něčem bylo ideální, v něčem naopak vůbec) a tak logicky člověk jako kdyby neměl ty zdravé základy do života a to pak nějak vede k tomu, že člověk v životě tíhne prostě k věcem, kde to vlastně ani nedává smysl.
Když mi bylo cca 16-18 let můj hlavní zájem byly konspirační teorie a ezoterika a plno těm věcem jsem uvěřil - z dnešního pohledu mi to přijde crazy a že jsem to snad nebyl já, ale jiný člověk. Dnes vím, že jsou to blbosti, co nikam nevedou. Ten zájem naštěstí postupně upadl a došlo k vystřízlivění a netrvalo to bůhvíjak dlouho - zhruba tak 2-4 roky cca. Když pak vidím třeba co tu píše za sra*** (o Bohu, boží vůli a ezo věci apod.) uživatel Petrz ještě ve svých 47 letech, pak si člověk uvědomí, jak na tom někdo může být fakt špatně.
|
|
|
|
Tohle je dobré a dobře a výstižně napsané (hned ten úvod), děje se to fakt každému běžně a často - je to jakoby normální, problém podle mě nastává, když to přesáhne prostě nějakou mez:
„58 kognitivních zkreslení, která škodí všemu, co děláme"
„Máme sklony podléhat stovkám různých zkreslení a klamů, které nás nutí uvažovat a jednat iracionálně."
„Považujeme se za racionální osoby.
Ve skutečnosti jsme ale ovlivňováni stovkami potvrzených zkreslení, která nás nutí uvažovat a jednat iracionálně, a dokonce i přesvědčení, že se chováme racionálně navzdory důkazům o naší iracionalitě je označováno jako „kognitivní slepá skvrna“."
Odkaz: https://1url.cz/aJ1JK
|
|
|
|
Nas ale zajima tvoje OFICIALNI diagnoza od psychiatra...
|
|
|
|
„Haló efekt (anglicky The Halo Effect) je ovlivnění obecným prvním dojmem, kterým na nás určitý jedinec zapůsobil – ať už kladným nebo záporným. Pokud je např. první celkový dojem o člověku příznivý, později se celé jeho chování, rysy a řízení hodnotí kladně. V případně záporného dojmu se na jednání člověka dívá prioritně záporně."
- Prostě běžné životní situace vesměs... Kdy člověk často a běžně různě zkresluje realitu a přemýšlí o plno věcech nějak nelogicky a chybně.
|
|
|
|
Nepadl tady pojem kognitivní zkreslení, ale hodněkrát jsme ti psali v podstatě totéž, že si máš dávat reálné cíle, že nemáš odmítat invalidní důchod a tvrdit, že půjdeš rovnou do práce, já jsem ti to psala víckrát, že máš zkusit třeba brigádu nebo chráněnou dílnu atp., bylo toho víc. U tebe je dobře, že se snažíš něco dělat, běháš, dáváš si různé cíle (teď už snad i reálné) že si kolem toho studuješ různé materiály, v tom vidím za tu dobu co sem chodíš posun, že už asi chápeš, že se zítra neprobudíš a nebude s tebou všechno jinak.
|
|
|
|
Potvrzovací zkreslení (anglicky Confirmation bias) je tendence člověka upřednostňovat ty informace a výklady, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením, případně vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s jeho názorem.
Klam přeživších (anglicky Survivorship bias) je logický klam, založený na vyšší viditelnosti těch, kteří „přežili“ určitý proces. Například pokud bychom zjišťovali spokojenost se studiem na určité vysoké škole na absolventech konkrétního oboru, dopracovali bychom se pravděpodobně k jiným zjištěním, jako kdybychom zkoumali spokojenost se studiem mezi všemi studenty, tedy i těmi, kteří z nějakého důvodu studium nedokončili. Klam přeživších tedy může často vést k optimističtějším závěrům."
Když si to člověk na té Wiki přečte, jsou to běžné situace a běžné přemýšlení, které má občas každý. Je prostě jen otázka do jaké míry se to děje.
|
|
|
|
Tady jsou některé konkrétní projevy (je to od běžných situacích v životě až po ty méně běžné)
Efekt nadměrné sebedůvěry (anglicky Overconfidence effect, Overconfidence bias) vede k tomu, že lidé mají tendenci nadhodnocovat své schopnosti, vyhlídky a šance na úspěch.
Sklon eliminovat jedno riziko (anglicky The Zero Risk Bias). Jde o tendenci zcela eliminovat jedno z existujících rizik, a to i tehdy, když existuje alternativní řešení se stejnými nebo nižšími náklady, jehož výsledkem je nižší celkové riziko.
Efekt nejednoznačnosti (anglicky Ambiguity effect) je sklon volit možnosti, u kterých je známá pravděpodobnost příznivého vývoje.
To první docela dost sedí na mě a jak jsem nad vším často uvažoval... Ale když se nad tím zamyslíte, prostě zkuste v životě vždy nad vším uvažovat vždy správně a bezchybně... To ani nejde... Mysl Vám prostě vytváří ty chybné vzorce a různé kolotoče celkem snadno.
Je prostě jenom otázka, jak moc se vychýlíte od nějakého průměru. Když málo, v pohodě. Když víc, už to může být problém.
|
|
|
|
„Kognitivní zkreslení (anglicky cognitive bias, cognitive distortion) je systematická, opakovaná chyba v myšlení, rozhodování, odhadech, vzpomínkách, zapamatování a jiných myšlenkových procesech, přičemž závěry o jiných lidech a situacích mohou v těchto případech být vyvozeny nelogickým způsobem."
Wikipedia
|
|
|
|
28 
28 