Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
Tohle je trochu bizár, ale.... Mně to připomnělo toto: https://www.youtube.com/watch?v=KMOOr7GEkj8 Pak jsem 10.6. viděl i Tajemného, který se čuměl do blba, než to smazal. To mi připomnělo ten čas, kdy jsem se čuměl do blba na kolegyni z práce cirka 2019. Ještě to může znamenat něco v angličtině a já vím co, ale to je pitomost, protože co by tu dělal někdo ze zahraničí? Snad se Tajemná s Tajemným dáte dohromady. Přeji hodně štěstí.
|
|
Ano. Už je to dlouho. Možná to bylo v pubertě.
|
|
Tož taky jsem zažil, moje první láska ze základky. a ano, nesnášel jsem ju a miloval zároveň. Dnes vidím, že takových krav je hafo a při pohledu na ni si říkám, co jsem na ní viděl tak speciálního.
|
|
Ne, to se mi nikdy nestalo. Určitě jsem cítila vztek k někomu, koho jsem měla ráda. A rozhodně větší vztek než k někomu, kdo by pro mě byl méně důležitý... ale nikdy to rozhodně nebyla nenávist.
|
|
Šluk McPrásk: Záleží zda to byla tvá taková první zkušenost, a nebo ne. Při první zkušenosti je člověk v pasti a neví, jak z toho vystoupit, plácá se v uzavřeném kruhu a má to tendenci se zhoršovat. Musí přijít velmi rázný impulz, událost, tzv. životní dno, psychické vyčerpání aby to člověka přimělo se odstřihnout od té své až patalogické závislosti na tom druhém. Blbé je, že v ten moment i ta falešná naděje vypadá jako lepší varianta než spáliení mostů. Lidské emoce totiž tak fungují, mozek si při výběru dvou utrpení(setrvání s falešnou nadějí) a spálení mostů vybere tu metodu méně utrpnou, na první pohled, v reálu je to přesně naopak. Proto když už to člověk někdy zažil, dokáže zapojit více logiku a přetlačit tu emoční stránku. Od doby své neštastné lásky jsem už tohle nezažil, mozek přepnul více na pragmatismus, dokáže pracovat lépe s emocemi, chápe že pro jedno kvítí slunce nesvítí, i když to v ten moment není příjemné. Na druhou stranu už ten pohled na lásku nikdy nebude takový, jaké to bylo do momentu, kdy se člověk nespálil. Už tam nebude tolik dětské naivity a tu lásku nebude prožívat jako kdyby to mělo být nadosmrti, více se tam propisují ty pragmatické linky a člověk je více na zemi.
|
|
Ani ne, jsem poměrně OpenAI.
|
|
Nemůže se stát, abych nenáviděl někoho, dokonce šíleně, jak se tu píše a ještě k tomu, že se mi líbí? To je nějaká schizofrenie. V reálu to mám tak, že se stýkám jen s těmi lidmi, s kterými si rozumím. Kamarádi. Z médií znám politiky, kterými pohrdám, nevážím si jich. Ale že bych je nenáviděl - to by mi bylo k čemu jako dobré? Pouze jsou mi nesympatičtí a pohrdám jimi, tzn. je považuji za divné, nekvalitní, neschopné. Ale to není nenávist. Je to spíše jen nechuť nebo apatie. Kdybych tu u nás potkal takového člověka, třeba Petra Fialu, tak ho klidně pozdravím Dobrý den, ale to beru jako kulturní úzus. Ve skutečnosti bych ho nedokázal nenávidět. Jen pohrdám. A nemám problém pozdravit někoho, kým pohrdám a přijde mi směšný nebo nekvalitní či neschopný. Stejně tak to je se zdejšími pudinky. Taky necítím žádnou nenávist, jen mi přijdou směšní, nepoužitelní pro život. Vždycky si kladu otázku - k čemu by mi takový člověk byl dobrý, užitečný? No a když on sám o sobě tvrdí, že nic neumí, bojí se lidí, trpí sociální fobií, je někde schovaný, ani rozhovor natočit nedokáže, nemá řidičák, auto, nemá praktické schopnosti, nesportuje, nebaví ho taneční hudba, leda nějaká pohřební, má odpor k fyzické práci, atd., tak si říkám - takový bobek by mi byl jaksi k ničemu, že.... Ale není to nenávist. Je to jen zhodnocení, že se nedá použít na žádnou činnost. Nemám s ním žádný průnik zájmů a činností. Spojuje nás leda to, že dýcháme kyslík, to je asi jediná věc, kterou máme společnou. :-) Jinak se ve všem lišíme. A pokud tyto pudinky má někdo rád - třeba jejich máma, tak je to v pořádku. Nechci jim nic špatného dělat. Pouze mně by byli k ničemu.
|
Haleluja |
|
|
To je jen opozdena puberta. To prejde.
|
|
OdlišnýNaMoment Mě to drželo 5 let a už jsem rozhodně nebyl teenager. Nejkrásnější a zároveň nejhorší chvíle mýho života.
|
|
Ano, jednou jsem to zažil, velmi velmi dávno v teenager letech, čím více mě odmítala, tím více jsem jí nenáviděl a tím více se mi líbila a byl jsem zamilovaný. V té chvíli to byl emocionální očistec, ale pozor, dalo mi to takovou průpravu do života, že ze zkušeností tehdejší situace jsem ve vztahové otázce čerpal roky a čerpám vlastně dodnes. Bez špatných zkušeností si nedokážeme vážit a vůbec poznat výjmečnost zkušenosti dobrých
|
OdlišnýNaMoment |
|
|
Ne, tohle neznám
|
|
Myslím že něco takového jsem zažil na základce…
|
|
Může to být součást neopětované lásky, člověk bez ní skoro nemůže ani dýchat, ale ona ho nechce a jen vám dává falešnou naději. Čím déle to trvá, tím více sestupujete do pekel.
|
|
Tyhle ambivalentní emoce mají hodně ženské. Chlapi jsou v tomto jednodušší. Buď tu ženskou chtějí klátit a tím pádem ji zbožňují, nebo je to pro ně ochechule a nejeví o ní zájem. A když se právě stane taková věc, jakože nějaká ochechule si vyhlídne takového chlapa, který ji ignoruje, začne ho z lásky i nenávidět, protože se jí nedvoří a nedává ji najevo, že by ji rád dostal do postele.
|
Pater Noster |
|
|
Nenavidis ho len preto, ze si ho nedokazala nicim zaujat a on si ta vobec nevsima, ako by si ani nebola. Ale to predsa neni ziadna laska, to je uz len ciste zufalstvo. Nemas sa teda vobec cim chvalit. Ale taky je uz zivot: "Koho chcem ja, ten mna odmietne, alebo kto chce mna, ten sa zase nelubi mne". Musis sa s tym naucit zit a dufat, ze raz to predsa len vyjde. Si este mlada, neskusena a takych, ktori ta budu ignorovat, takych este len bude...
|
|
Ani ne, jsem poměrně racionální člověk.
|
|
Ani ne, jsem poměrně jednoduchej člověk..
|
|
Ano velice dobre ;-) Je tam velka chemie kterou ve vstahu nikdy nenajdes. Mej na pameti ze toto neni material pro vztah ale na pobaveni, pak je vse ok.
|
|
Není to tak, že ho nenávidíš, protože ho nemůžeš mít?
|
Rick |
|
|
|