Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
jesterka - ok, asi jsem začal já. Jinak mne se prave citlivost libi. Kdyz jsem byla zamilovana, tak jedna z nejhezcich vlastnosti mi u nej prisla prave citlivost a ze se ke vsem lidem choval tak, jako by je mel rad. Tady jsou důležitý ty slova- když jsem byla zamilovaná. To pak přehlídneš hodně věcí a za pár let to už třeba nenávidíš. Celkově bude asi i tenkej led mezi citlivostí a přecitlivělostí. Ja treba svoje city taky navenek nedavam najevo, taky si pripadam, ze se projevovat nesmim. Nemam rada tyhle generalizace. Ano, přesně. Někde uvnitř to mám zčásti podobný - radši nic neříkej, plácneš nějakou blbost nebo to bude až moc citlivý nebo ujetý. Jenže to potlačuje tvoji jedinečnost, protože se bojíš. Zas nějakej stupidní vzorec vsugerovanej od rodičů. Nesnáším různá nařízení, pravidla, společenský očekávání atd. Takže se snažím projevovat víc, i když plácnu to co jíní nechtějí slyšet nebo se nemá říkat. Je mi jedno co si o mě pak ty lidi myslí. Teď jsem skoro sám. Když to poseru s jinýma lidma. Tak co se stane, nic, budu sám.
|
|
Sluk: Vzdyt jsi o tom zacal ty... Jinak mne se prave citlivost libi. Kdyz jsem byla zamilovana, tak jedna z nejhezcich vlastnosti mi u nej prisla prave citlivost a ze se ke vsem lidem choval tak, jako by je mel rad. Jinak pointa u umelcu byla, ze se ani hodne zabyvaji svymi city a muzou byt citlivi. Ja treba svoje city taky navenek nedavam najevo, taky si pripadam, ze se projevovat nesmim. Nemam rada tyhle generalizace.
|
|
Hodislava Báseň pěkná a pravdivá, hlavně konec. Jen to vypadá na chlapskej románek. Aspoň jsi upřímnej. Ale to my víme. Že tvůj život neřídí tvoje hlava. Příroda je hold sviňucha. Muži jsou otroci sexuálního pudu. Ženy zas mateřskýho pudu.
|
|
jesterka A proc z toho delate problem muzi vs zeny? Protože o tom bylo posledních 10 komentů. Ano, svěřuješ se a my řešíme jak ti na to lidi odpovídají. A ze muzi nejsou na city? A kdo jsou vsichni ti basnici, kteri tak hezky popisovali prave svoje city? Básníci, autoři románů a jiní umělci to můžou použít do svých textů. Tam je to umění. Můžou tam hodit co je trápí. Navíc na to můžou ulovit i nějakou tu ženu. Skoro všechny písničky jsou o lásce. Možná to někteří i kvůli ženským dělali. Psal jsem o běžný komunikaci žena vs muž Tam si chlap už tolik ulevovat nemůže, pohlíží se na to jako na slabost. Chlap může mít v sobě hromady citu, ale na světlo už se dostat nesmí.
|
|
"Motivací je většinou jen sexuální pud" No a proc se pak muzi divi, ze zena nema zajem, kdyz nekdo mluvi o porozumeni a jeho motivace je takova... Hodislava: Mne to nevadi, rada jsem si pocetla.
|
|
A tímto se omlouvám zakladatelce za spam a už končím.
|
|
Motivací je většinou jen sexuální pud. Aspoň jsi upřímnej. Ale to my víme. Že tvůj život neřídí tvoje hlava.
|
|
Hodislava Jenže já opravdu nevidím důvod proč se snažit. Motivací je většinou jen sexuální pud. A to tady na Zpovědnici fakt nehrozí.
|
|
Přátelství duší Toužil jsem na své cestě osamělé po duši něžné, upřímné a vřelé. Můj sen se v tobě ztělesnění dožil. Své srdce jsem ti v tvrdé ruce vložil. Nejdřív’s je líbal, pak jsi na ně plival, za rok a za den při vzpomínce zíval. – Pro nový žal mám srdce málo smělé. Má touha mře na cestě osamělé. František Gellner, Sbírka Po nás ať přijde potopa
|
|
A proc z toho delate problem muzi vs zeny? Ja se tu jenom sveruju.. Mam psychicky problemy a mam problem se vsemi lidmi i sama se sebou. A mozna si tu castecne kompenzuju potrebu lidskeho kontaktu. V realu lidi kolem sebe mam, ale ty vztahy jsou tak prazdne.. V realu neumim byt sama sebou, takze ani s lidmi. Takze je vlastne zbytecne se seznamovat, kdyz vsechno dopadne stejne. A ze muzi nejsou na city? A kdo jsou vsichni ti basnici, kteri tak hezky popisovali prave svoje city?
|
|
Ano, tak jsem to myslel taky, možná jsem použil horší slova, která vás namíchla. No vidíš, že to půjde. Takhle máš mluvit k ženě. Empaticky k jejím citům. Dáváš najevo, že je to pro tebe těžké, ale že víš, co potřebuje, a že se snažíš. Tak se kudla snaž. Nebo si dělej co chceš. Nejsem tvoje ani máma, ani bachař, ani nic.
|
|
Hodislava Ale chlap to pochopil, jen z chlapské strany. Žena chce být pochopena a přijmuta. Chce vysdílet své emoce, pocity, a chce se v tom cítit bezpečně. Bez odmítání toho, co sděluje. Bez navrhování řešení. Ano, tak jsem to myslel taky, možná jsem použil horší slova, která vás namíchla. Teď z pohledu chlapa (to už určitě všichni znáte) Tohle pochopení od chlapa nejspíš nepřijde - jinej mozek. On má v sobě zakódovaný, že ji chce pomoci. Myslí, že má problém, mluví o problému, tak mu ještě než domluvila už šrotuje v hlavě jak jí může pomoci. Proč by o tom jinak mluvila přeci. Návod nepotřebuju, toto jsou věci, který už znám. Je to klasický problém v komunikaci. A pochopení ženský od chlapa bude dost těžký. Chlap může jen co nejpřesvědčivěji zahrát divadlo, že ji chápe, aby byl klid. Ale pochopit ji většinou nemůže. Pořád není v chlapský povaze, plácat se v citečkách. Víme, jak se líbí ženám, když je chlap cíťa a stěžuje si on.
|
|
Mimochodem, tohle přesně krásně na jednom svém kanálu vysvětluje jeden ... chlap. Je to chlapský kanál pro chlapy a i když na to čučí i ženský, tak často zdůrazňuje, že ženám nepomůže.
|
|
Jedna frajerka Psal jsem obecně, proč se ženy a muži nemůžou pochopit v případě nadhození problému. Myslím, že v té minulé zpovědi bylo dost odpovědí, s tím, že se lidi cítí stejně+jsme napsali, co nám pomáhá přežít pocit ztracenosti v tomto světě. Ale nevypadalo to, že by to nějak ještěrce pomohlo nebo si z toho něco odnesla. A nebo se pletu, možný je všechno.
|
|
Protože si chce jen pobrečet a politovat od ostatních, jááák to má ale těžký. Opět chlap nepochopil. Žena chce být pochopena a přijmuta. Chce vysdílet své emoce, pocity, a chce se v tom cítit bezpečně. Bez odmítání toho, co sděluje. Bez navrhování řešení. A pak se takhle krásně toho problému zbaví. Problém není, že je sama. Problém je tom, co cítí a že se toho nemůže zbavit. Když už chceš návod, jak ženin problém vyřešit.
|
|
Šluk McPrásk - Opravdu tě ani na minutu nenapadlo, že nemusí jít o to, aby ji někdo litoval, ale o to, aby se dozvěděla, jestli si někdo prochází tím samým nebo v minulosti prošel a nějak to překoval? Co když jde jen o nějaký pocit sounáležitosti a pochopení?
|
|
Smutný den - Hodislava ti již odpověděla. Tak já to jen potvrzuji a opravdu mě překvapuje, proč si vůbec myslíš, že ty její problém vyřešíš. Vždyť se ani neznáte. K tomu, aby se člověk necítil osaměle, opravdu nestačí jen jedna lidská bytost, která má zrovna čas. Já si myslím, že pokud někdo naférovku člověka odmítne a tím si celou situaci vyjasní, tak je to vlastně výhra. Nejhorší je plácání se v něčem, kdy ani jedna strana vlastně neví, v čem se to plácají. Ale samozřejmě blízcí lidé mohou zranit nejvíce " Chybi vam nekdy blizky clovek, ktery neodejde, neodmitne?" - Tohle znám a určitě mi někdy takový člověk chybí. Ale nemyslím si, že je lepší nevěřit. Za blízkost ten risk stojí.
|
|
Ano, žena si stěžuje, nadává a brečí a o problému se jen mluví a mluví..... Protože si chce jen pobrečet a politovat od ostatních, jááák to má ale těžký. To je ideální řešit jen s kámoškama, ty dokážou dobře zahrát a potvrdit, že to tak je. Chlap chce pomoct vyřešit ten problém. Vymyslí tisíc věcí jak to třeba zlepšit. Výsledek: žena řekne, že jí ten chlap vůbec nerozumí. Jiný mozek, jiná šmakuláda v něm.
|
|
Pokud si žena stěžuje muži, že je sama, opuštěná a odmítnutá, není to seznamovací inzerát. Je to postěžování, že je sama. Poptávku po vztahu, neřku-li sexu, v tom fakt hledá jen chlap.
|
|
V přáních žen se nevyzná ani žena sama. Jak to pak má zvládat kdokoliv jiný.
|
|
Já Ti v minulé zpovědi nabídl víc, něco pevného a napořád, jenže jsi zájem neprojevila a přitom si stěžuješ, že to nemáš. Jak se v přání žen potom můžeme vyznat
|
|
Já jsem třeba na odmítnutí připraven kdykoliv. I když mám a měl jsem dlouholeté vztahy. Chceš mě, tak tě udělám šťastnou. Už nechceš, tak jdeme o dům dál. Jak to bývá, spolehnout se můžeš vždy jen sám na sebe. A hlavně se z toho neposrat!!
|
Čitatel |
|
|
Jesterka Přátelé jsou přátelé a není důvod, aby mě přestali bavit. Zrovna mě nepřestane bavit partnerka pokud máme vztah, ovšem pokud by ona chtěla z nějakého důvodu odejít tak s tím nic neudělám. V každém vztahu by měla fungovat i svoboda a ti dva by spolu měli být protože oba chtějí jinak to nemůže fungovat. Zkrátka na vztah musí být dva.
|
|
Carpe: To je asi pravda, ze nejistota je skoro horsi nez odmitnuti. Ale oboji boli. Neplati: A u pratel to tak taky mas, ze kdyz te prestanou bavit, tak se na ne vykasles? Netfrog: Z toho mam take strach, ze si nekdo jen hraje, ja to vezmu vazne a pak se mi akorat vysmeje nebo bude lhostejny. Tekila: Mam spis pocit, ze clovek je definovan ocima druhych a proto je fajn mit nekoho, kdo te ma rad, protoze on te vidi v tom dobrem svetle a veri v tebe. Ritata: Tojo, to je taky neprijemny.. Frank: Tak to to beres dobre, taky bych to tak chtela umet. Ano: :(
|
|
Většinou se mi to stalo tehdy, kdy jsem byl přesvedčený, že to přijde a že to bude nejlepší možná věc, protože ta nejistota byla horší než to odmítnutí. Člověk se otrká, když se to stane, tak si oddychne... aspoň já... vím že to tak má být a že to stejné jsem také už několikrát udělal.
|
|
Podle mě není řešení defaultně nevěřit a uzavřít se do sebe, protože se člověk může připravit o někoho nového, který tu jeho důvěru nezklame.
|
|
Vztah z lítosti není vztahem, ale obětováním se. To znamená, že i kdyby dotyčný do toho šel stane se prakticky obětí a to by jsi určitě ani ty nešla do takového vztahu kde by jsi měla být jen z lítosti k tomu druhému. Nejsme si zkrátka všichni sympatický a nakonec by to i bylo divné. Také si nakupujeme jen to co se nám líbí nebo chutná.
|
|
Nemám ráda, když si s lidmi někdo hraje, nabaluje mě a pak se mi vysměje či odmítne. Značí to jeho nevyzrálost, nedospělost. Na druhou stranu nemám s pozdějším odmítnutím problém, pokud vše probíhalo v duchu vážného seznámení, ale prostě jsme si nesedli, nebyli dostatečně kompatibilní. Naopak si cením, pokud mi moje "nedokonalosti" a proč už dál "NE" dotyčný zdůvodní, vysvětlí, že má o své budoucí partnerce jiné představy, které já nenaplňuji. Co nemám ráda, dělání "mrtvýho brouka". Když najednou zmizí, je fuč, nedostupný a ty nevíš, co si máš myslet, zda žije, neměl nehodu, neleží v nemocnici nebo prostě jen ignor. Vyzrálý jedinec by neměl takto odcházet. Bohužel jsem už i na takového muže narazila. Bohužel.
|
|
Odmítnutí se prijima snaz, když od lásky a zájmu dotycne osoby neodvozujeme vlastni hodnotu. Když je to příjemný bonus k naší sebelasce a vlastnímu přijetí, ne naše spása a zaplnění bolavé díry v nitru. Pak odmítnutí bolí, ale ta bolest se da snést a neotrese nasi vírou v sebe..
|
|
Ale abych odpověděla. Ano, cítím to hrozně špatně. Vím, že v tomhle ohledu jsem špatně nastavená a jinak než "normální" lidi. Mám také sklony k tomu, že pokud je ten kontakt opravdu na krátko, žiju tím člověkem. Takže trpím. Ano, myslím že je lepší nevěřit.
|
|
Nejhorší je, když ti někdo dá naději, flirtuje s tebou "ze srandy" a pak když tě zaháčkuje, tak ti řekne že to byl přece jenom flirt a nic vážného nechce. .rozstřílet tyhle egoistický infantily.
|
Ritata28 |
|
|
Varianty všechno nebo nic jsou špatně. Dobré je nemít přehnaná očekávání.
|
|
Naštěstí jsem v tomhle hodně racionální. Před několika lety jsem jednu holku hodně chtěl. V McDonaldu na Pigalle v Paříži jsem se jí zeptal, jestli to spolu nedáme dohromady. Když odpověděla, že ne, tak jsem jen pokrčil rameny a vzal to jako fakt. Ona i čekala, že se jí budu minimálně ptát, proč ne nebo ji přemlouvat, ale to je přece zbytečné. Když se tak rozhodla, tak už na tom nějaké vysvětlování nic nezmění a o to jde. Buď ano nebo ne, všechno ostatní je jen zbytečná omáčka. Navíc ženy jsou jako tramvaje. Odjede jedna, prijede jiná. Jako neříkám, že to nezamrzí, jsme lidi, ne stroje, ale je zbytečné se trápit pro něco, co nemůžeme změnit. Lepší je přijmout ten fakt a hledat někoho jiného, kdo ten zájem má.
|
|
Jak snasite odmitnuti, ztratu zajmu, lhostejnost? Dost blbě. Obvykle se izoluju brecim a chci byt sama a nic nedelat. Prozivam vsechno az moc. U nekoho kdo by se dal nazvat kamarad nebo kamaradka to pochopitelně zamrzi. U nekoho vic je to jako sekyrou primo do srdce. Stava se vam casto, ze u druheho nejdriv citite zajem, city a potom opadnou? Uz se mi to parkrat stalo ale asi nijak moc casto ne. Ja se moc nesocializuju a doma nikoho moc potkat nemuzu. Tohle vždycky zamrzi. Pamatuju na kluka na gymplu do ktereho jsem byla zamilovana. Parkrat jsme se sesli a pak kdyz jsem se zeptala co teda tak pry ze nevi jak by to jako daval ze toho ma moc ze ma školu a kroužky. Ale jedine dobre. Ukazalo se ze to byl mistni projizdec vsech holek v okoli. Chybi vam nekdy blizky clovek, ktery neodejde, neodmitne? Ano. Asi je lepsi nikomu neverit, protoze ten druhy nakonec stejne ublizi. Ano.
|
ano |
|
|
Hodislava: To mi pripomnelo citat v profilu davidreda, ale uz si ho nepamatuju presne. Neco ve smyslu: "Nezamenuj kroky prichazejiciho pritele za tlukot sveho srdce." Jakoze vic touzis, nez aby to byla pravda. Ale ja mela na mysli spis pripad, kdy vlastne nic necekas, ten druhy projevuje zajem o kontakt, ty mu to nakonec uveris a pak to najednou ochladne nebo temer ustane. No jak pises - nic neocekavat = nikomu neverit, ze muze mit rad.
|
|
Od určitého člověka čistě způsob manipulace.
|
|
Je to je naše projekce do dotyčného. Jak se chová a co si musí myslet. Pak přijde zklamání, že to tak není. A zase jedou myšlenky, co se asi stalo. To, že já jeho miluji, nebo prostě k němu chován nějaké podobné hluboké city, a on mi řekne třeba totéž, ještě neznamená, že jeho cit ke mne je na stejné úrovni a funguje stejným způsobem jako u mne. Je to jiný člověk. Takže ne, řešení není nevěřit, nedůvěřovat, obehnat se citovou zdí. Ale nemít přehnaná očekávání.
|
|
Když ty city a zájem nevracíš zpátky, tak se nediv, že časem lidi získají dojem, že se ti musí vnucovat a přestane je to bavit.
|
|
Asi se mi ještě nestalo, že by mě někdo chtěl a pak si to rozmyslel. Spíš naopak, když už něco takového. Ale snášela bych to asi hůř, protože bych to vnímala jako své selhání. Na druhou stranu bych přemýšlela o tom, jak hluboké ty city z té druhé strany asi byly. Ale nestalo se mi to, tak nevím. Buď mě někdo většinou nechtěl vůbec, nebo fakt chtěl.
|
|
Jesterka Odmítnutí od člověka, který druhého nechce je především výhrou, která přichází včas. Čím déle přijde o to víc bolí.
|
|
|