Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
|
Nj, ale ty první sezení jsou o tom, zjistit o tom problému co nejvíc. Je jasné, že když ty psychology střídáš, tak pořád jen vyprávíš. To chce u nějakého, který ti sedne, vydržet a pak s nim dělat nějaká cvičení, meditace a tak.
|
|
|
|
S tim jsem sla k posledni psycholožce. Hned na prvním sezení jsem ji rekla jak jsem skeptická protoze se mnou nikdy nikdo nic nedelal a potrebuju nejakou zpetnou vazbu nebo neco. Nakonec to bylo ale porad to same co jinde.
Co se tyce kluku, klidne muzes byt s nekym rok a pak se dozvědět ze spi i s jinyma. Nebylo to vzdy o tom. Nekdy to prostě jenom nesedělo nebo byly jine problemy.
|
|
|
|
No jasný. Ale to si asi musíš taky říct, ať s tebou začnou neco dělat. Jinak by jen poslouchali, a to se člověku, jak píšeš, uleví jen v té chvíli, že to ze sebe dostal ven.
V tomhle to mají holky těžké. Často se kluci chovají hezky jen proto, aby tu holku dostali do postele. A jak to se tebou myslel, zjistíš právě až po delší době. Tak buď si ho déle oťukávej, než s ním skočíš do postele nebo buď radši single. Protože když si to podtrhneš a sečteš, tak ti vyjde spíš víc trápení, než radost.
|
|
|
|
Tak ja cekala ze ty postupy nebo neco se mnou prave budou delat ti psychologove a rozebirat se mnou neco nez aby jen sedeli poslouchali a rekli tak zas za dva tydny.. to mi ulevilo jen v te chvili vypovidani se jinak ne.
Prave kdyz nejsem zamilovana tak jsem v pohode i single. I kdyz bez pratel. Ale jakmile se mi nekdo zalibi tak to hrozne prozivam kdyz pak zjistim ze si ze me udelal jen matraci nebo me prostě z nejakeho duvodu nechce i kdyz se mnou jakoze pul roku "chodil".
|
 ano |
|
|
|
Jo, taky jsem si všiml, že už psychologů člověk jen povídá a povídá a domlouvá si další sezení. Vypovídat se člověk může venku s přáteli, ale chce to nějaké konkrétní postupy, meditace, jak se toho zbavit. Tím bych začal, protože když tohle nevyřešíš, neužiješ si ani ten soukromý a milostný život. V tom je taky dobré nespoléhat na to, že strůjcem tvého životního štěstí musí být někdo jiný. Zafixuješ se na něj, pak to nevyjde a ty se o to víc budeš trápit. Ideální je mít ráda sebe sama a užívat si ten život, i když jsi single. A když se najde někdo fajn, tak to brát jako takový fajn bonus. Mezitím si vystačit sama se sebou nebo s dobrými přáteli. Hlavně nevyhledávat toxické vztahy nebo se nesnažit zavděčit rodičům, kteří jsou pravděpodobně strůjci toho všeho.
|
|
|
|
Frank Drebin: s tim asi souhlasim. Akorat me to uz trochu odrazuje s tim kolik jsem uz vyzkousela psychologu a k ničemu jsme se nedobrali. Vlastne se mnou nikdo nikdy nic nedelal. Akorat jsem se tam sla kazde dva tydny/mesic vybrecet a oni pak jen rekli datum dalsiho sezeni.
Mozna spis muzu zkusit nejakou terapii a vydrzet jeste dyl. To nevim jak funguje a jak ze hledá. Budu muset jeste prozkoumat.
Taky me hrozne trapi muj soukromy a milostny zivot. Jak jsem vzdy chtela nějaký hezky vztah a pak jsem stejne skoncila sama v slzách.
Každopádně DĚKUJI.
|
|
ano |
|
|
|
Důležité je, ten problém pojmenovat. A pak se pokusit ho vyřešit, tzn. se od něj odpoutat. Ale na to to chce nějakého kvalitního odborníka, který má jednak teoretické znalosti, ale je i dostatečně empatický, aby je dokázal aplikovat na ten tvůj případ.
|
|
|
|
Tak to je přece dobře ze se mas fajn. Taky jsem skocila na recepci aby mi tu uklidili asi po 4 dnech ten kutloch tady. Pry mam čekat ale zatim se nic nedeje... Jestli vubec nekdo prijde. Mozna je to tvoje superschopnost veci nehrotit a mit radost z malych veci. Ale ono kdyz si po krk v hovnech asi tenuplne nevytrhne zahlednes nekde v dali na kopci sedmikrasku. Moje bolest je prilis velka aby se dala vyvazit dobrym jidlem nebo tim ze venku neprší.
|
 ano |
|
|
|
Mám sice hodně práce, ale baví mě to, do toho mi dělají radost auta, i když jedno prodávám a o druhém uvažuju. Těším se domů, že si udělám dobrou véču a budu koukat na basket :)
Chce to se umět radovat i z maličkostí. Bohužel to už asi musí mít člověk v sobě.
|
|
|
|
No nevím, jestli ti pomůže, když ti napíšu, že se mám fajn :D
|
|
|
|
Frank Drebin: diky za otázku ale ne. Zase teprve snidam a nestihnou mi uklidit pokoj. Myslim ze nabizi servis jen do 4? Nebo tak nejak... Uvitam i cizi pribehy k odreagovani cili jak se mas ty?
|
 ano |
|
|
|
ano: Tak co, už je líp? ;)
|
|
|
|
Frank Drebin: ano a v prosinci se ti taky roztopi zmrzlina do peti minut
|
 ano |
|
|
|
Kdyz se ptam na zpětnou vazbu je to vzdy takove nicneříkající nekdo jiny vyhovoval lip nebo uz jsme nasli a ukoncili vyberko. A ja už vlastně asi ani nechci.
Uz tak delam vsechno bez vzdelani a diplomy mam v šuplíku protoze nikoho nezajimaji. Pecovatnasi uplne ne z toho bych se zhroutila. Zkousela jsem pred vic nez 10 lety jako brigadu a po trech hodinach jsem se zhroutila a tri h brecela a pak se omluvila ze tohle nezvladnu. Spis nejakou nenasilnou pomoc treba se stavbou skoly v ugande nebo povidani s nemocnými pacienty v nemocnici. To je spis teda dobrovolniceni ale vim ze me to nesemele a pomuze.
Vim ze kdyby moje minulost byla jina nejsem ted tady ze bych necitila to same a nechtela to same. Treba kdybych si tehdy vybrala ten jiny obor nesnasela bych zas ten nebo bych v nem nebyla dobra nebo bych ani nedostudovala nebo bych naopak byla spokojena a nasla i partnera protoze bych byla sama se sebou v pohode. Je prilis mnoho scenaru tak se tim ani nema smysl zabyvat. Spis by se ale pokazde naslo něco nikdy nic neni 100%.
Ani sama nevim co se zmenilo. Asi to ze jsem udelala vse co jsem chtela a neprineslo mi to kyzeny vysledek. Kdyz se roky za necim pachtim a predstavuju si ze to k necemu bude a pak zjistím ze je to k nicemu a jsem porad nic a jeste k tomu se trapim v lasce a v soukromem životě a sype se to na vsech frontach...tak asi to. Ze jini maji vetsi uspechy a respek a uznani po kterem jsem prahla ja a pro ktery ja jsem delala vsechno. A nemam nic. Jaem stale na zacatku.
|
 ano |
|
|
|
Zimu? Tady je vedro jak v prd*li.
|
|
|
|
Ano, proč si myslíš, že nemůžeš najít práci v oboru? V čem je problém?
Pomáhat se dá i bez vzdělání, třeba dělat na čas pečovatelku, i v zahraničí je těch lidí nedostatek, pokud bys chtěla na čas dělat práci, která pomáhající. Samozřejmě to není moc placený a asi bys musela dát na chvíli diplomy do šuplíku.
Po uznání touží skoro každý. Psychická porucha, nevím co máš na mysli, nepůsobíš tak, i když chápu, že lecos vnitřně řešíš. Jít pomáhat lidem je třeba ta cesta, min8málně víš, že děláš něco užitečného, něco co má smysl. Pokud se na to cítíš psychicky. Ono to pomahani často pomůže i těm co pomáhají.
"Jak se mam citit když zjistim v polovine zivota ze to co jsem delala nejsem ja a.."
Kdo to poznal, proč, co se změnilo...?
Je nutné, aby měl život takhle vyhraněnou kontinuitu? To, že to teď najednou vidíš jinak není takový průšvih, jak si myslíš, je to součást tvojí cesty, patří to tam, ostatně nikdy nevíš k čemu to nakonec bude dobré.
|
|
|
|
Jinak ne do cr nechci uz nikdy. Nenavidim zimu a nelibi se mi tam vlastne nic. Vim ze se citim mnohem lip mimo. Ale chtela jsem to zkusit a hlavne jsem i cilila na pozice na dalku.
|
 ano |
|
|
|
Ne poslední dva mesice min zkousim i cr a sk. V zahraničí zkousim jen nekvalifikované práce tam na nic vic nemam. Nic ani poradne neumim.. vlastne i v cr jsem driv delala hlavne nekvalifikované prace co by zvladla i opice. Hlavne asi z toho duvodu jsem vyhorela a ztratila zajem... Ted cekam na odpověď ze dvou pozic ale asi potrebuju vic. Potrebuju nejaky smysl. Asi bych chtěla delat pozitivni zmeny v životě ostatnich. Nejak jim pomahat. A kdyz to nejde ted tak me proste napada jen ta zmena oboru pro ktery jsem zahorela.
Ja nevim jak nerozeznam co jsem ja a co ne. Jak se mam citit když zjistim v polovine zivota ze to co jsem delala nejsem ja a ze to byla jenom moje psychická porucha. Touha po uznani ... Je to totalni krize identity a vseho. Nejen smerovani do budoucna. Psala jsem i na ruzne krizove linky a psala jsem si o vsem s lidma tam s gpt s par dalsima lidma (ktere znam). Ale nic konkrétního jsem nevymyslela. Jsem ted asi ztracenejsi nez kdy driv.
|
|
ano |
|
|
|
Ano, mám málo informací na to, abych ti zkoušela psát nějaký nápady na to, co s tím dál. Předpokládám, že práci v oboru, který chceš dělat, nemužeš najít v zahraničí. V ČR bys práci našla? A do ČR v žádném případě nechceš? Já pořád nevím ten tvůj obor, takže těžko radit. Ta práce je ale podle mě odrazový můstek a nemyslím tím nekde v cizině umývat nádobí.
A vyhrabeš se, neboj. Měla by sis o tom s někým promluvit a někde začít.
|
|
|
|
Soraya: problem je v me hlavě. Jak se mi ted vsechno sesypalo mam pocit ze jsem ztratila svoji identitu. Nevim kdo jsem a co a proč delam. V oboru me nikdo nechce i když jsem se snazila delat tolik veci mimo. Dobrovolnicila jsem a dělala staze a vsude jsem se chtela vecpat aspon zdarma aby to jakoze zapusobilo a pomohlo v budoucnu.
To co jsem zamyslela je ale nakonec nemozne. Pripadne tam chcou phd a ja mam dva magistry jenom. Ted delam jazykovy kurz. Vlastne kdyz neco studuju cokoliv mam aspon nejakou nadeji ze porad jeste se neco muze stat a muze ze me neco byt. Tak to aspon asi chape muj mozek. Nebo chápal dokud jsem nevyhorela a nechci to uz delat.
Vim ze cestovani jsem chtela vzdy sama od sebe. Pokazde kdyz je mi hrozne a podivam se z okna si reknu aspon nejsem v cr mohlo to byt horsi a jsem rada ze jsem pryc. Ale zbytek? Asi jsem doufala ze ukazu rodine ze nejsem tak k nicemu. Ze neco umim a ze me nekdo uznava a neotiraji si o me boty uplne vsichni na planete.
Nevim jestli to dava smysl. Kazdopadne jsem v uplne panice ze jsem vsechno promeskala a jsem opravdu k nicemu. Oproti vsem se citim hrozne méněcenná. A pred nejakou dobou vlastne to začalo uz pred par lety jsem zazehla pro jiny obor a ted cokoliv co delam mi prijde jako plytvani casem a mam k tomu odpor. A nejhorsi je ze nedokazu rozeznat jestli je to tim ze jsem selhala a jsem porad nikdo a chci konecne to uznani a zkusit to jinde kde se mi to mozna povede kde je to vic vazene nebo jsem to opravdu ja.
Ale ta nalehavost ta casova tisen je paychicky hmatatelna. Jak kdyz jsi treba v komore a zqsypava te pisek a musis rychle najit cestu ven nez te to uplne zasype a zadusi ale ty jen splasene behas dokola a prehrabujes ae v tom pisku a kricis a nikdo te nealysi az nakonec vidis ze se blizi neodvratny konec. Jak nad sebou premyslim vic a vic vychazi mi jako reseni snad jen psycharna nebo smrt.
|
|
ano |
|
|
|
A ještě k tomu sebevědomí, málokdo dokáže žít takový život jako ty, už tím co jsi prožila, procestovala a poznala jsi výjimečná, tohle ti nikdo nikdy nevezme. Možná je jenom čas jít dál a hledáš to místo kam a hledáš odpověď na to, co se životem.
|
|
|
|
Husty. Jsem take vyhorely, ale aspon mam prachy a majetky, s holou prdeli bych si to asi hodil.
|
|
Dejmetodohromady |
|
|
|
Hele, já nevím jaký obor pořád studuješ a na co potřebuješ PhDr., byla jsem v situaci, kdy jsem v rámci Bc. a pak Mgr. studia dělala výzkum a vedla mi to Šotolová na UK, zdálo se jí to tak dobrý, že mi nabídla, ať pokračují dál, jenže já jsem si říkala, kde mě s tím titulem pak zaměstnají a nakonec jsem to odmítla, protože učit na VŠ jsem nechtěla a ani psát nějaké odborné knihy nebo něco podobného, jsem na to líná. K čemu potřebuješ tolik titulů? Důležitá je taky praxe, máš nějakou? Pracovala jsi už někdy ve svém oboru? Proč se na to studium už nevykašleš a nejdeš pracovat, nenajdeš si bydlení a ten život si trochu neukotvíš. Vždyť cestovat pak můžeš taky, jen ne tak často. Na mě z to co píšeš křičí, že ti chybí nějaké zázemí. To špatné sebevědomí můžeš zkusit s někým řešit, rodina je zřejmě toxická, na tu se vykašli.
|
|
|
|
To je v prd*li, jak dokážou rodiče dítěti zkazit celý život.
A ještě si myslí, že oni žádnou chybu neudělali :))
|
|
|
|
To je v prd*li, jak dokážou rodiče dítěti zkazit celý život.
|
|
|
|
Tak věř, že pokud by ses stala alkoholička, začneš v opilosti trpět ještě větsší sebelítostí a zmarem nad svým životem. Párkrát jsem měla tu čest to vidět a to fakt nechceš. To dno není dobrý.
|
|
|
|
Ja obvykle nepiju vubec. Odhlasena jsem davno. A vim jak to chodí s praci v zahraničí. Diky za příběh.
|
|
ano |
|
|
|
Nepij, ani neber drogy to ti nepomůže.
|
|
|
|
Asi před rokem nebo dvěma jsem byla na promítání, přednášce jedné holčiny o cestování, napsala dokonce knížku o cestování sice takovou tenkou a ta také utekla brzo po dospělosti od svých rodičů, neklapalo to tam, myslím, že říkala buď táta nebo máma pili nebo oba dva. Dokonce v zahraničí na italském ostrově ji přítel cizinec u jehož rodiny pracovala někde na jejich farmě, nebo tam něco pěstovali a měla s ním společný účet a důvěřovovala mu, připravil ji o její peníze. Zmizely z účtu. Myslím, že říkala, že pak ji někdo v tom pomohl, aby je dostala zpět, nevím už. Pak myslím byla někde i v Austrálii, kde pracovala v kuchyni a tam také ji chtěli ošidit o výplatu, ale nedala se. Také ji procestovala. Pak se vrátila zpět z přednášek sice nezbohatla ani z prodeje knihy, žádné asi z toho nic moc výdělky, ale na jedné přednášce se seznámila s jedním mužem co si šel koupit její knihu a má s ním dítě a žije s ním.
A o zahraničí po svých zkušenostech o práci tam si nedělá už žádné iluze, chtějí z pracovníka dostat maximum a až je vyřízený nahradí jiným.
|
|
|
|
A máš odhlášené zdravotní pojištění v Česku, aby ti na něm nenaskakovaly dluhy za neplacení ?
|
|
|
|
Ano, cesta do Indie nepomohla. Jak by mohla? Jsi jako většina holek, která má v hlavě jen nějaký trapný cestování a rádoby užívání si. A pak ve 34 letech zjistí, že nic neumí, nic nedokázaly, ničeho nikdy nedosáhly a jsou uplný nuly. Tak je fajn, že si aspoň konečně uvědomuješ svojí hodnotu. Kéž by na tom byly takhle všechny ženy.
|
|
|
|
Alkohol pomáhá ale jen na chvíli ale chápu.
|
|
|
|
Dopijim druhou miniflasku vina. Obvykle nepiju a tohle je obzvlášť odporné. Chutná to spis jak koralka naka a jeste za to chteli pry 2x vic v "hotelu". Akorat ze alko obchody uz byly zavrene.
Je toho na mě strašně moc. Kazdy si mysli ze jsem hovno hlavne moje rodina. Mam brutalni komplex méněcennosti a v hlave mam ailena traumata. Chtela jsem se zabit uz v 18. To jsem si představovala jak se podrezu a najdou me rano v kaluzi krve jak jim to nandam. Nakonec jsem se ipila a y to slo lip ale nešlo az jsem se divila jak je to tezke a jak clovek musi zaneat tak jsem se zacala tehdy jen rezat.
Za kovidu jsem byla skoro bezdomovkyne. Jitrnice, nemám se kam vratit. Mam ted jen koleje na taiwanu. Cokoliv se oodela jsem na ulici. Otec na me tehdy zavolal policajty a dal papir ze jestli tam vkrocim da to k soudu ci co. Vyhodil me na začátku kvetna v zime v pyžamu ven s ruznyma nadavkama.
Muj zivot je vždycky jenom o tom co zrovna najdu. Tam se pak stehuju. Mela jsem plán chtela phd chtěla konečně byt nekdo ale vsechno se to sesypalo jak domecek z karet. Vyhorela jsem nechci yz byt v oboru ani vlastne nemůžu. Chci zmenit vsechno ale na to potrebuju prachy a tlacit to vyhorele torzo dal aby vypadlo par zlataku a ja mohla zacit znova a pak co? Bduu to pak ještě chtit? Chci to protoze sama chci nebo chci jen aby si konecne nekdo rekl jo ta je dobra misto ty svine jsi k nicemu nezvladnes to srydime se za tebe tak ze musime vsem okolo lhat! Jak znam z domu... Navic co zacnu pred 50 treba to uz je skoro pred smrti.
Na skole jsem byla spokojena a stastna a konečně me to kdo bral vazne a dokonce mi to slo! Delala jsem všechno abych neskoncila takhle. Tolik casu dobrovolniceni a stazi a uceni se veci navic ... A pak stejne jsem stejně k ničemu jak nekdo kdo cely zivot fetuje a je na davkach sakra!
Proc je do prdele zivot ral na hovno!!! Jak to ze si jeste nikdo niceho nevšiml???? Jasne jsem vždycky ta divná v rohu s nikym se nebavim a nikdo se nebavi se mnou. Nenavidim byt v grupe lidi. Proste nenavidim. Jedou ve me ty vety co jsem slychala ty svine jsi prebytecna nikdo te nechce kravo jsi tlusta hnusna k ničemu nikdo se s tebou nikdy bavit nebude.... Co to sakra je za rodice??!! Proc me do prdele bwpotratili??!!! Nenavidim je!!!!!! Vždycky jsem mela jen kluky. Ale jak je vidno to byl taky maler. A ted jsem pro inda ocividne jen moznost ne choice. Jo jsem hnusna. Chci vic. Chci byt chytra chci neco dokazat. Ale mam pocit ze dokud nevystuduju vsechny skoly nebudu reditelka zemekoule nevyvinu leky na rakovinu neobjevim bovou planetu nenapisu bestseller tak proste smula. Furt mizqs naskakuje ty svine jsi k nicemu srydime se za tebe....
Ps jo psychologu jaem zkousela moc.
|
|
ano |
|
|
|
Když tu touhu poslat se do hoven dneska překonáš, tak se zítra budeš cítit rozhodně líp. Zkus to.
|
|
|
|
Já myslím, že podělaný tvůj život není. Poznala jsi svět, umíš jazyky, dokážeš studovat v cizím jazyce, v cizí zemi a to každej nedokáže. Jsi odvážná. A když ti bude ouvej tak se můžeš vrátit domů do Česka .
|
|
|
|
A proč se cítíš jako loseřice a nikdo a nic? Ten, kdo to píše a myslí si o sobě, tak většinou taková nula není a je to jen jeho pocit.
|
|
|
|
Dolehlo na tebe, že jsi ti je 34 let, stále studuješ pochybné obory a v životě jsi vlastně ničeho nedosáhla?
|
|
|
|
A jak by teď měl vypadat tvůj život, abys neměla pocit, že jsi looser?
|
|
|
|
To bude tou sukní.
|
|
Freeway Cola |
|
|
34 
44 
85 
