Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
Emm: Nikdy som netvrdil, ze ty mas schizofrenii... tentokrat si uplne vedla. No ty sama pises, ze si vyrastala v silne problemovej rodine, co sa negativne odrazilo aj na tvojej psychike a zrejme preto trpis tazkymi neurozami. Pozor, schizofrenia patri do kategorie psychozy a teda s neurozou to nema nic spolocne.
|
|
|
Lidi opravdu nemam nic co by se jen blížil ke schizofrenii Pochybuji o tom že kdokoliv z vas dokáže usoudit nemoc člověka podle jednoho textu pořád se vyvíjím a jsem z nestabilní rodiny samozřejmě že nepůsobím normálně ale opravdu nemam tak zásadní problem jako je schizofrenie kterou má právě můj brácha hehe . Zároveň mi opravdu neprijde věcné aby my tu pán co uz je pravděpodobně v důchodu a nudí se psal ze me přítel vykopne. Pane vykuk jestli vy jste někdy vyhodil ženu protože uz vas unavovala nebo měla moc problémů měl by jste se zamyslet nad sebou a ne nad tim co by kdyby u cizí holky a jejího přítele. Rodina si musi zasloužit vzájemnou lásku a odpuštění a některé to proste neumí.. Všem ostatním co se vyjádřili normálně a podpořili mě - moc vám děkuju je fajn vidět že i cizí člověk dokáže pochopit strasti a napsat pár hezkých slov a takove lidi si moc cením a posílám ti lásku
|
Emm |
|
|
Tak to nemůžeš brát. Zapomeň na sebelítost a začni !!!!! Je třeba začít, a starat se o sebe a o přítele. Pomáhejte si navzájem a udělejte si dohodu mezi sebou s ohledem na život bez rodiny a známých a příbuzných. Musíš začít od sebe. Využij toho CO UMÍŠ, a najdi si práci. Jakoukoli bez velkých nároků, něco co ti bude vyhovovat. Prachy jsou až druhá věc. Však se vypracuješ. Potřebuješ jen někde začít. A pak už to půjde pomalu do detailů. Držím ti palce. Přece nebudeš doma u mámy věčně. Dokaž jim všem, že jsi lepší než jsou ONI !!
|
|
|
Prohráváš, protože jsi labilnější, labilnější než Tvůj brácha.
|
|
|
*Vykuk*: Ok.
|
|
|
allloe: Ja ti rozumiem a v nicom Ti neprotirecim. Ale zaroven si myslim, ze v pripade krajnej nudze, jej rodina je povinna sa o nu nejak postarat. A prave preto jej neradim sa uplne odstrihnut od rodiny. Zaroven si myslim, ze prostredie v ich rodine je silne frustrujuce a mozno prave ten rodinny psychoteror sposobil jej sucasnu nemoc. Samozrejme, musi pracovat aj na tom, aby sa raz dokazala postavit na svoje vlastne nohy a stala sa uplne nezavislou. Ale zial, vypada to, ze to bude "beh na dlhe trate"
|
|
|
Vykuk: "Je mile, ze priatel ta podrzal v najtazsich chvilach, ale ja vobec neverim, ze on ta bude az do smrti zivit. Takze musis zacat mysliet do buducna a udobrit sa rodinou. Aby si sa mala kam vratit, az ta aj ten chlap raz posle na ulicu. Pretoze z tvojich slov je mi hned jasne, ze ty mas nejaku psychicku diagnozu a tu je treba hlavne LIECIT." No, nevím ale jestli by případná léčba psychických potíží byla na místě v místě a podhoubí jejich vzniku. Tam by vše mohlo taky ještě vyeskalovat a vůbec se tomu nedivím, když vnímám ty emoce v textu. Možná teprve teď se můžou nějaké věci začít léčit, když má vedle sebe někoho, kdo jí rozumí a má rád. Zároveň většina podobných potíží se nedá snadno vyléčit braním léků - leda snad klasická schizofrenie nebo deprese často ano - často je to spíš o mnoha malých krůčcích vpřed, které ale žádný lékař ani léčba sami o sobě nezajistí. Lékaře navíc může navštěvovat ať bydlí s kýmkoliv - a pokud už to nedělá, tak to rozhodně doporučuji, když je přítomen strach jít mezi lidi a panické ataky. Na popovídání a zpracování událostí by mohl být dobrý i pokec s psychologem. Každopádně je jí 18 let a právě byla vyhozena z domu, je ve stavu krize - asi nepočítá s tím, že by jí přítel živil až do smrti, spíš naopak z toho co píše mám dojem, že se svým finančním zapojením počítá, jen zatím na to nedošlo. Ale vnímám tam snahu a proces vývoje. Že v 18ti za této situace nějaký čas nebude výdělečně činná nevidím jako potíž a selhání, pokud v tom neustrne na věky. A nemyslím, že by se musela s rodinou udobřovat z důvodu, aby se "měla kam vrátit, až jí ten chlap pošle na ulici". Pokud tam budou dosavadní emoce, popisované ponižování, možná i snaha o zneužívání sexuální, tak možná by jí na té ulici bylo i líp - naštěstí ale jsou i mnohé jiné možnosti, třeba i v sociální pomoci od státu nebo od různých organizací, a zatím asi jim to s přítelem klape. Pokud se s rodinou časem udobří, snad to nebude s pocitem, že je k tomu dohnaná okolnostmi a musí to udělat pro vlastní přežití - to by ještě zhoršilo jejich vzájemnou dynamiku, když by tam byla tato její závislost na nich a oni by jí předhazovali, že se musela vrátit, že jí to říkali atd. Hlavně, aby se dala dohromady a že to bude trvat déle než pár hodin je přirozené. Nemusíš reagovat, píšu to spíš pro autorku.
|
|
|
Je mile, ze priatel ta podrzal v najtazsich chvilach, ale ja vobec neverim, ze on ta bude az do smrti zivit. Takze musis zacat mysliet do buducna a udobrit sa rodinou. Aby si sa mala kam vratit, az ta aj ten chlap raz posle na ulicu. Pretoze z tvojich slov je mi hned jasne, ze ty mas nejaku psychicku diagnozu a tu je treba hlavne LIECIT.
|
|
|
co bratr ukazal doma?
|
|
|
Ahoj. Doma to nepujde to ti asi došlo. Musíš začít nový život jinde, začátky jsou těžké po čase poznáš že šlo o tvé nejlepší rozhodnutí. Přítele si velmi važ je to tvůj nejdůležitější člověk. Časem najdi brigádu a pomoc mu. A co tvůj otec? Nemohl by tě podpořit nebo pomoct?
|
|
|
Pripada mi to trochu jako pocinajici schzofrenie. Pod dohledem psychiatra jsi?
|
|
|
Allloe děkuji moc za přívětivá slova a ano máte pravdu jen je těžké furt se zvedat a cítit se že nic co udělám není dost ani pro mě samotnou ale snažím se. U přítele bydlím a je skvělý mluvíme o tom poměrně často a zatímco jiný lidé už by byli otrávený vždy poslouchá a uklidní naučil mě i jak se lépe ochránit když mám panicke ataky. Jediný problém je že teď táhne domácnost sám neboť já jsem na tom mentálně tak blbě že nezvládnu jít ani mezi lidi natož najít si práci.. Ale jo bez toho prvního kroku do toho se nic nepohne jen mám strach
|
Emm |
|
|
Ahoj Emm, vidím, že to máš teď zatraceně těžké. Věřím, že sama se sebou můžeš existovat mnohem líp než s rodinou, kde necítíš podporu, ale právě naopak. Je mezi Vámi mnoho hořkosti, a je jasné, že to nejde jen tak odmávnout a jít dál s lehkostí. To všechno, co jsi zažila, může zanechat stopy – jak bolest, tak i pocit křivdy. Ale věřím, že máš na to si nakonec poradit a dokážeš se postupně osvobozovat od traumat, pochopitelné hořkosti, mnoha let ponižování a následků jednání jiných. Že si budeš moct krok za krokem stavět svůj vlastní život, sama za sebe, a učit se tomu, na co Tě máma nepřipravila. To vyhození z domu zní bolestně, ale možná je to pro Tebe taky začátek nové cesty, na které kráčíš poprvé jako dospělá – kde už sama rozhoduješ o svém životě a máš za něj zodpovědnost. Doufám, že Tě stíny minulosti nebudou příliš svazovat, že se nenecháš, a že najdeš sílu jít dál. Je dobré nebýt v tom sama. Teď bydlíš u přítele? Můžeš se mu s tím svěřit a máš v něm oporu?
|
|
|
|