Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
|
Těžko říct, proč se ti začala vyhýbat. Většinou je to proto, že člověk prostě nemá nervy říct naplno, už se s tebou nechci ka. Mohl jsi jí "dusit". Mohla mít pocit, že ses do ní zamiloval, a ona by to neoplácela. Tady pak to vyhýbání se je také obranný reflex. Nicméně povrchně světem letem mám pocit, že tobě nešlo ani tak o přátelství, jako o pocit, že jsi s někým, komu je dobře v tvé přítomnosti. Prostě zrcadlo. Díval ses tam a kochal ses tím, jak jsi skvělý. Přátelství je totiž o tom vzájemně si pomáhat. A to já tady nečtu. Ptáš se, proč se změnila. A snad to i kopíruješ. (Jestli se to teda nestalo omylem.) Nepíšeš o tom, že ses po tom už pídil a nabízel pomoc.
|
|
|
|
Jedna frajerka: Tak zamilovaný přímo ne, jen jsem si za ty roky na ní jako na kamarádku zvykl, zažili jsme spolu spoustu dobrých, i špatných věcí.
No jo, je to tak, bohužel se změnila a to hodně.
Nechápu proč to lidi dělají, proč se tak mění??? Proč nemůžou zůstat pořád stejní a mění se( někteří ale bohužel k horšímu, v jejím případě):dříve byla veselá, uvolněná, přátelská, komunikativní, ráda se bavila, ráda chodila ven, byla pro každou srandu, vyhledávala mojí přítomnost, trávili jsme spolu hodně času, byli jsme se blízcí, pořád jsme si měli co říct, ale pak už jsme si nebyli tak blízcí, uzavírala se do sebe, byla málo komunikativní, držela se v ústraní, nechtěla se už moc bavit, moc chodit ven,chovala se vyhýbavě, nevyhledávala mojí přítomnost, rušila setkání, stranila se nejen mně, ale i všech ostatních přátel, nebyli jsme už pro ní priorita, prostě se nám všem( hlavně mně) čím dál více vzdalovala, skoro vůbec jsme se už nestýkali. Její matka mně nesnášela, byla vůči mně zaujatá, házela do našeho přátelství vidle a ona se jí nedokázala vzepřít a postavit ve svém věku a nechala jí přitom ať si o mně myslí takové hrozné věci, které nejsou pravdivé, prostě se jako správná kamarádka nezachovala, nepostavila se za mně a to rozhodlo.
Jak se ale mohla taková holka takhle změnit?? Nejedná se o nějakou poruchu osobnosti, co jí kompletně překopala charakte? Jelikož dříve byla dříve byla veselá, uvolněná, přátelská, komunikativní, ráda se bavila, ráda chodila ven, byla pro každou srandu, vyhledávala mojí přítomnost, trávili jsme spolu hodně času, byli jsme se blízcí, pořád jsme si měli co říct, ale pak už jsme si nebyli tak blízcí, uzavírala se do sebe, byla málo komunikativní, držela se v ústraní, nechtěla se už moc bavit, moc chodit ven,chovala se vyhýbavě, nevyhledávala mojí přítomnost, rušila setkání, stranila se nejen mně, ale i všech ostatních přátel, nebyli jsme už pro ní priorita, prostě se nám všem( hlavně mně) čím dál více vzdalovala, skoro vůbec jsme se už nestýkali.
|
|
|
|
Kdysi jsem slyšela říkat jednoho zpěváka, že ho na skládání textů baví mimo jiné i to, jak si tam každý najde to své - a proto neříká, co tím textem vlastně on sám myslel. Já bych něco z tebou zmíněné písně taky luštila jinak.
A jak máme mít na tohle názor, když jsi jen obecně popsal, co se dělo. Ale pokud jste si nerozuměli, změnila se, přinášelo ti to spíše smutek, tak ano, byl to nejspíše dobrý krok..
Jen se přiznám, že nechápu, jak někoho může položit tímto směrem přátelství (pokud ten člověk najednou nezačne být nemohoucí a mění se nám před očima). Protože tam je přeci docela snadné se vzdálit. Nebo jsi byl do ní zamilovaný nebo co?
Pochopitelně smíření chce čas. Časem se to zlepší:)
|
|
|
|
32 
50 
