Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
|
nechal bych zavřít tvou psychiatčiku a sebral bych ti lexaurin smažko
|
|
|
|
Díky Locí, ty jsi fellow bludičko-rusalkovská duše. Mně se líbí ten tvůj citát v profilu se Stockholmem.. Vždycky mě rozesměje!
|
|
|
|
no tohle zavání schizofrenii
|
|
|
|
Miluju tvoje toulky v hlavě...já totiž chápu
|
|
|
|
"zároveň nebyl cíťa a spíš se nechal ojet než že by mě sváděl"
nechal ojet ? tak na to zapomeň
nahoře bych byl já
|
 sova off |
|
|
|
Já to tam radši napsala neutrálně, necháme ty hovna o rodině v mojí zpovědi.
|
|
|
|
Já jsem píča, jsem to chtěla napsat barvě do diskuze. Mám na mobilu moc oken.
|
|
|
|
Tak to je u každýho jinak. Já se několikrát zabouchla jen přes text, to prostě vznikne. A pak jsem na ty lidi absolutně nažhavená. Problém je, že pokud je on nažhavenej taky, tak se v mých očích promění v mýho fotra, kterej mi to otisknul do mozku. Takže pro mě by byl nejpřitažlivejší někdo s totální poker face, kdo by mě miloval a dával mi to najevo, ale zároveň nebyl cíťa a spíš se nechal ojet než že by mě sváděl. Hodně tolerantní člověk, flegmouš ideálně. Neeskalující konflikt, klidný. Ideálně někdo, kdo má zkušenosti se zvířatama nebo nemocnýma/ s demencí. Je to těžký.
|
|
|
|
No mam těch míst v hlavě hodně. Jsou to obrázky, filmy.... vážou se k nim myšlenky... ale dost o mně.
|
|
|
|
Tak bych moc ráda dělala toho pohřebníka nebo časem třeba patologa! Ale bojim se, že i tohle mi ta "nicota" časem zničí a nebude mě to zajímat. Rychle mě všechno omrzí. Celkově odmala mám období kdy cítím a období, kdy necítím nic. A je to fajn, ale ta nuda fajn není. Protože se pak den hrozně táhne a v práci mě to sere a mam pokaženou empatii k bližním a serou mě.
|
|
|
|
Musim tyhle věci prostě nějak bezpečně zakomponovat do svého života, abych konečně mohla mít život i na jinejch levelech, třeba se učit tu javu debilní a čínštiny a akvabelování. Ten základ ale potřebuju mít takovejhle intenzivní. Cítim to tak.
|
|
|
|
Ale ani to neni ve výsledku tak hrozný, protože horory, mrtvoly a kuchání a sledovat krmení hadů a jiných predátorů mi přinášejí stejný pocity jako láska. Akorát nevím proč. Jestli to je ten element hrůzy, krerej má větší odměnovou hodnotu pro můj mozek jež fenyletylamin? Chci prostě vědět, jak to funguje.
|
|
|
|
Spíš ten nechutnej slizák mě poškodil, to mi přišlo hrozný. Já myslim, že nikdy s nikym ani nebudu spát kvůli němu. Protože komukoli se líbim, tak mam chuť ho zabít nebo nějak šikanovat.
|
|
|
|
Ale já to ani nevnímam jako hrozný. Je to hrozný z pohledu společnosti. Ale z pohledu zvířat to je dobrá výchova. Kupovala mi pěkný hračky. Ale oblíkala mě jako píču. A taky mi zakazovala gymnastiku nebo cvičení s tim, že jsem "prostě velká" a jakoby si obhajovala moji dětskou obezitu. No každopádně byla to dobrá matka, když se na to podíváme z úhlu pohledu přežití v divočině. V době hladu bych ji zvládla naporcovat bez toho, abych se zhroutila.
|
|
|
|
No a to je prostě to, někomu se to může zdát hrozný, ale mně to nepřijde tak hrozný. Mě sralo až to, co udělala ségře a bráchovi. Pro ségru to muselo asi bejt všechno mnohem horši, i když jí třeba nemlátila už prej [to byla už slabá, takže pro facku sis musel chodit] ale ségru to vše i tak semlelo mnohem víc, protože je křehčí než já.
|
|
|
|
Nevím. Já přestala řešit takový to horší x lepší, dobrý x špatný... Ono ve výsledku je všecuno strašně individuální. Někdo s vrozenýma špatnýma žílama např. odsere práci na 12ky zdravotně, přitom někdo zdravej tak může pracovat roky a je cajk.
Já si toho všimla i teď, víš? Ty ženské v práci, oni po noční spí třeba 2 hodiny nebo jsou vzhůru od rána. A jsou tam roky, v té práci. Já když spím jednu hodinu nebo dvě, tak mam druhej den migrénu, sračku a demenci jako průměrná bába z alzheimer centra. Prostě jsem se smířila že vůle nedokáže změnit všechno na světě. Můj strejda z tátovo strany má taky schizofrenii. On se zbláznil na vojně. Protože tam prý nespal. Nějak mu to nešlo. Máma se pak celý život bála, že dopadnu jako on, tak si v noci lehala ke mně do postele a mlátila mě, když jsem se pohla, asi aby mě naučila spát, nevím. Já nechtěla v noci spát. Celkově mě k tomu degešovi ráda přirovnávala. Protože já pak dostávala doma spánkový paralýzy a myslela jsem si, že ty strašidla, co na mě v noci šahaj, jsou pravda. Viděla jsem je jakobyvm v tom snění. Jak lezou po zdi třeba. Ale to bylo až po tom, co mě začala fetovat těma svýma lékama, protože jsem se řezala a neustále snažila otrávit. A ona mi mlela, že mi to prej pomůže. Byly to fakt hnusný léky. Přišlo mi to pak časem spíš jak kdyby mě tentokrát ona sama otrávila. Protože pak přišly ty halucinace, co na tebe mohly sahat a příšery a smazal se mi obličej.
No a taky jsem potřebovala spát přes den, jako strejc. A ona mě naháněla a mlátila, když jsem "nefungovala" a tak vlastně pak přišel ten den, kdy jsem začala ječet, že zapalim barák a ať mi dá pokoj a ona po mě hodila kytary a ta kytara se napraskla o zeď. A taky plastovej koš po mně hodila. A přiběh mezi nás brácha a já mu udělala monokl. Protože mi to bylo jedno už všechno. Prostě jsem je pomlátila a šla do vanu, pustila jsem vodu a hodila si tam fén. Jenže ta sračka nic neudělala. Tak jsem si řejla, že vypiju savo, ale nechtělo se mi do toho a mezitim mi brácha vyhodil tu lahev garnýží. A máma mi řekla, že se mam jít zabít ven. A byla nasraná, že jsem rozbila fén. Tak jsem šla do lesa čekat na vlak, až pojede, abych mohla pod to skočit. Ale nic nejelo a mně se hrozně chtělo spát a v lese po mně lezli brouci. Tak jsem šla domů. Bych jí bejvala ubodala a šla si lehnout. Ale ona tam na mě čekala už a zavolala policii. No a tak jsem se dostala na psychiatrii a už s ní nemusela bydlet.
|
|
|
|
Mas to 100x horsi nez ja. Tohle nikdo nechce zazit. Co ty prasky, nezabiraji ti? Mas nejakej lexaurin nebo neco? Tim se to resil ja, kdyz uz jsem vedel, ze v noci spanek teda nebude.
|
|
|
|
Sbormistr v tvojí mrtvole bych se vskutku vyžila.
|
|
|
|
Napíšu si asi psychiatrovi o neschopenku a dám se nějak dokupy. Snad. Čeká mé brzo zase noční a mně ie z toho špatně, že se blíží. Přitom je to tak hezká práce! A všichni jsou tak milí. Ale já nevím, potřebuju být delší chvíli sama, cítím.
|
|
|
|
VŮBEC JSEM TO NEČETL ALE MYSLÍM ŽE PRCAT 15 LETÝ HOLKY JE NĚCO SKVĚVLÝHO
TY NEMOCNÁ OSOBO KTERÁ SE VYŽÍVÁ V MRTVOLÁCH
ať žije hominid
je to podle zákona a přírody a doufám že tjv pujde do lochu za ty drogy
a její dcera na převýchovu
|
 sbormistr |
|
|
|
A máma to samý, absolutně nulovej strach nebo pud sebezáchovy, hlavně když se hádala s nevkastním fotrem prostě ohledy na nás nula, von ji tam škrtil a mlátil a jí se to buď líbilo a nebo prostě měoa v píči. To nejsou lidi. Měla jsem to všechno zlikvidovat už jako malá. Ale to bych stejně udělala sourozencům trauma a bylo by to nastejno. Takhle jsem aspoň mohla být brána ven z toho pekla. Ale já to mám v sobě pořád? Každej den. Je to můj domov. Násilí a tyhle intenzivní věci a pocit smrti, kam jsem utíkala, protože mi to přišlo jako bezpečí. To je domov. A moje mysl se tam vrací, protože jsem vyčerpaná.
|
|
|
|
Nenávidím je, protože tohle všechno mi udělali oni. Neměla jsem ani žádný dětství, ta kurva mě měla jako otrokyni a já musela chodit do školy a koukat, jak ostatní děti maji život a budoucnost, zatímco já byla jen její potrava. A na fotra jsem tam denně čekala a ten zmrd nikdy nepřišel. A nejhorší je, že těmhle lidem je to jedno. I nevlastnímu fotrovi je všechno jedno, hej, jednou mi tam zas nadával v kuchyni a eskaloval to, že se jako chystal mě napadnout a já se nasrala a hodila mu vařící vodu na nohu. A on jak byl ožralej, tak to ani necítil, neměl ani žádnej pud sebezáchovy. Máma mi pak jen řekla, ať uteču a já utekla do lesa. Měla jsem tam zůstat. V tom lese. Ale tehdy jsem pořád měla naději, že je lepší být s lidma..
|
|
|
|
Jentakokolo: já doteď mám hrozně v hlavě uložené, že jsem měla otrávit mámu a biologickýho fotra. Prostě to mam v hlavě jako nedokončenou práci. Přála bych si na ty lidi prostě zapomenout.
|
|
|
|
Já ti rozumím.
|
|
|
|
Čím víc to bolí, tim násilnější a sadističtější myšlenky mám v hlavě. Ale otázka je, kdy je to na doktora.
|
|
|
|
Ja se v ni nechci toulat, skonci to vetsinou sebeobvinovanim nebo obvinovani tech ostatnich, hlavne fotra, sourozencu...
Ja se myslenky snazim zabijet, kdyz uz se roztoci.
|
|
|
|
Svitavský Bateman, ty jsi v pohodě.
|
|
|
|
Začínam se bát o sebe. Protože můj biologickej táta má schizofrenii a máma tu bipolárku a roztroušenku a já se bojim, že se jednou už prostě nevrárím z těch snů zpátky.
|
|
|
|
Možná bych to měla napsat psychiatrovi. Šla jsem do práce, když jsem měla dovolenou. Nějak jsem to neregistrovala. Taky jsem se ptala kolegyně, kde má brýle, i když je nikdy nenosila. A mám absolutní bordel v papírech. Nevím, kde co je. Když jsem unavená v práci, okolo 8.- 9. hodiny oracovního procesu začnu padat pryč. Třeba u stroje na mě svítí nějak světlo... a já jsem najednou někde v roce 2008 míle odtamtud...
|
|
|
|
No, až na to, že lena byl taky troll. A ještě trapnej
|
 Svitavský Bateman |
|
|
|
Já bych vás nechutné trolly ráda ubodala do rozkroku. Třeba 100 bodných ran. Dokud by z toho nebyla krvavá kaše. A pak bych tu kaši snědla. Škoda, že tu není Lena. Ta by mi určitě rozuměla.
|
|
|
|
Já bych rád trávil čas s tebou, čičinko
|
 mandoo |
|
|
|
"Samozřejmě tohle je zpověď pro irl lidi s psychickými problémy a ne pro trolly a kretény."
Proč si myslíš, že se musí vzájemně vylučovat?
|
|
Svitavský Bateman |
|
|
|
Je to moc dlouhý
|
 nečetl jsem to |
|
|
99 
99 
