Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
|
Když se vnučce chce dívat na malou pipinku, tak to už zní fakt pedofilně a ještě jak chtěla s autorkou spát tak, aby ji držela za ruku.
|
|
|
|
To je mnohovrstevná situace, nepříjemná a bohužel i těžko řešitelná, právě tím, jak je ono zneužívání těžko uchopitelné, a že nezapadá do běžné sexuální škatulky. Přesto rozhodně - matka se chovala a v mnohém stále chová zneužívajícím způsobem, invazivně, tělesně i psychicky narušuje hranice. Navíc pod závojem "rodinné lásky", což je obzvlášť nehezké, zvlášť když k dítěti přistupuje z pozice moci či rodiče. Možná to nedělá vědomně, není zlá, nemá sebereflexi si toto uvědomit, nevnímá sexuální aspekty... ale to nic nemění na tom, že já bych cítila asi totéž co Ty a svou dceru před intenzivnější péčí a přítomností babičky chránila. Nastavila hranice.
V tomto by se myslím instinkty neměly podceňovat. Sexualita je složitá věc. Tvá matka ani nemusí být přímo pedofilní, nebo latentně pedofilní, nemusí ani dokonce vědomě vnímat sexuální, milostný, kompenzační nebo jinak nevhodný podtext svého chování - přesto její chování v pořádku není.
Její vztah k Tobě nebyl v pořádku. Chtít usínat ruku v ruce i přes tvůj nesouhlas, to už je dost silný kafe.
Celkem myslím rozumím Tvým pocitům. A znám to, když člověk cítí pachuť něčeho nedobrého. Často to není jen o slovech, ale i o tom jak jsou řečena a všem okolo. Aspoň toto ve mě evokovala Tvá zmínka o tom, že chce babička vidět “tu malou pipinku” své vnučky. Dovedu si představit odpor, který při takových slovech nebo projevech pocítíš, ale zároveň je to příliš skryté, hluboké, pod povrchem a proto se o tom těžko mluví, těžko se proti tomu i vymezuje.
Pokud bude narůstat napětí, matka bude žádat vysvětlení, máš plné právo říct jí bez obalu to, co jsi sem napsala. Že ona překračovala zdravou hranici fyzické intimity s Tebou, nerespektovala Tvé výhrady, cítíš k ní kvůli tomu v něčem odpor a nechceš jí proto dceru svěřovat. Matku to může zranit, překvapit i rozzuřit. Neradím, abys to s ní hned teď takto napřímo komunikovala. Není to rozhovor, který by se vedl lehce. Do kterého by se někomu chtělo. Který by skončil dobře. Ale pokud se to bude zhoršovat, běžný odstup nebude mít efekt, máš plné právo být upřímná a otevřená. Můžeš matku i úplně odstřihnout. Pokud se ona nenaučí respektovat Vaše hranice a bude trvale otravovat Vaše životy. To píšu abys věděla, teď i v budoucnu, že situace není bezvýchodná. Mně by toto vědomí asi dodalo klid.
Co popisuješ je podle mě něco za hranou, před čím máš a budeš dceru chránit. Nejen kvůli ní, ale i proto, že zavírání očí před vlastními instinkty, pocity a vzpomínkami by Tě užíralo zevnitř. Situace je složitá, zapeklitá, ale Ty zníš jako zodpovědná osoba a nejspíš se můžeš opřít i o partnera. A mateřská láska dodává sílu. Věřím, že se Ti bude dařit chránit svoje dítě i sebe před tím, co se Ti nelíbilo a nelíbí.
|
|
|
|
Tedy s nerespektováním osobních hranic.
|
|
|
|
Některé osoby mají problém s narcismem, narcistickou poruchou osobnosti nebo hystrionskou poruchou osobnosti. Záleží jak se chovala u vás doma a jak se k ní choval její manžel.
|
|
|
|
Pises, ze ste zili bez otca, takze osamela matka len potrebovala mat niekoho blizkeho furt u seba, aby jej to aspon ciastocne kompenzovalo stratu jej manzela.
I ked sa teda matka k tebe chovala dost divne, nenazval by som to az zneuzivanim. Podla mna mala len nezvladnutelny pocit osamelosti.
Samozrejme je spravne, si drzat od nej isty odstup. Ale nenechavaj ju ani uplne samu, lebo tu osamelost nemusi zvladnut.
|
|
|
|
Určite má sklony k pedofilii.
|
|
|
|
Mně to tak přijde, že Tvoje máma má nějaké pedofilní rysy. Asi bych doporučovala řešit to na nějaké terapii...ideální by mi přišlo, moct si to s mamkou všechno vyříkat a vymezit se, že už příliš narušuje Tvoje hranice. Držím palce.
|
 Lucie |
|
|
|
Mily chlapce, jsi docela hysterka.
|
|
|
|
uNasNaFloride
pobavilo:))
|
|
|
|
Tady si vůbec netroufnu radit. Jen je dobré dát na svůj "instinkt". S malým mrňousem to bude trochu problematické, přesto bych se pokusila, si o tomto popovídat s nějakým odborníkem.
Já v tomto měla štěstí na úžasnou porodní asistentku, kterou jsem potkala na předporodních kurzech a cvičení pro těhotné. A mohly jsme jí kdykoliv zavolat s radou, čehož jsem skutečně jednou (s druhým dítětem) i využila. Ale jsou i mateřské skupiny, kde se dá zeptat i na toto. Dokonce i dobrá dětská doktorka, umí rád dobrou radu.
Třeba o tom, že každý vztah je jiný. Já třeba praktikovala, že každý člověk, který miluje moje dítě, je dobrý. Takže jsem spíš měla radost za dceru, když si našla kamarádku ve formě vychovatelky v družině tak, že jí na ulici skákala kolem krku. (Ta blízkost byla vzájemná.)
Naše pouto s dcerou to neohrozilo. A mně se líbilo, že si našla dalšího človíčka do života. (Babičky jsme neměli, jen jednoho trochu protivného a problematického dědu, za které i přesto moje děti byli vděčné. Že vůbec byl.)
Pokud je ti opravdu něco přes kůži, řekni to své matce. Nastav jasně hranici, ale počítej i s tím, že vše se uhlídat nedá. A že si tvoje dcera velmi rychle udělá názor sama. I velmi malé dítě má instinkty. A přesně vycítí, kdo ho má a nebo nemá rádo. A kdo pro něj představuje nebezpečí.
Proto bych mezi ně moc nevstupovala. Spíš až v situaci, kdy to bude té malé nepříjemné a řekne si pláčem. Nebo později i třeba tím, že se začne tvé matce vyhýbat. Ale nečekej hned jen zlé. Třeba pro tvoji dceru bude spíš "pohádková babička". A ty máma, se kterou tu pohádkovou babičku může sdílet. A pokud ne, tak na svou mámu pořádně vyceň zuby a dej patřičně najevo, že budeš KOUSAT. A myslíš to vážně.
Teprve potom se dá řešit přes odbornou pomoc či radu. Ale teď si vychutnávej malou a nenech si to nikým a ničím otrávit.
Taky jsem musela svému otci vykolíkovat jasné hranice, třeba : Na moje děti se NIKDY neřve. A NIKDY se nebijí. Pokud to nebudeš respektovat, jsou to moje děti a nebudeš je vídat. Věděl, že si nedělám legraci.
Občas to porušil. Ale nestěžovaly si ani moje děti, ani on. Děti věděly, že to přehnaly. A děda vědět, že přiznáním, že tu situaci NEZVLÁDL, si jen přitíží.
Užívej si, co máš. A starosti nech zítřku. Třeba tvoje máma jen nezná tu "správnou míru".
|
|
jedna zkušenější |
|
|
|
U nas na Floride mame kazdy dva domy, tam nikdo nikoho klicovou dirkou nesleduje.
U nas na Floride je bezpecno.
|
 uNasNaFloride |
|
|
|
25 
33 
62 