Nějak jsem se resetoval, zamyslel a došlo mi, že jsem schopný a ochotný obětovat hodně věcí, i věci u kterých jsem si to nějak nedokázal představit.
Vlastně jsem schopný obětovat skoro vše a opravdu hodně. Moje náplň v následujících měsících bude hlavně práce, práce a práce.
Už mi nic jiného smysl ani nedává. Jsem zvědavý, za kolik měsíců vytřískám 50 000 Kč hrubého za měsíc, ale budu pracovat nadstandard a podřídím tomu prakticky všechny dny následující měsíce. Hodně věcí půjde stranou a chci jen pracovat.
Nějak jsem se ocitl v chaosu a zapomněl na priority, ale OK už je to zpět. Příští rok bude hlavně pracovní, prostě chci hlavně pracovat.
Momentálně mě žene jedna myšlenka a nápad, co jsem vymyslel a došlo mi, že jsem schopný obětovat opravdu hodně a zaměřit se pouze na práci.
Ach teď mi to došlo, jak jsou lidi v životě marný, když nejsou schopný pro to, aby se něco povedlo, udělat dostatečně hodně. Najednou to dává smysl, když člověk ví, že obětuje prostě dost.
Teďka hodlám v podstatě pracovat na max. a vím, že je to nejlepší, co můžu v životě dělat a takhle to hodlám jet celý příští rok, výdělky budou velké, pojedu nadstandard, více než 50 hodin týdně, postupně se dostanu do vyššího nadprůměru odpracovaných hodin. |