Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
|
kovy nikam nemizí, pokud tedy pomineme radioaktivní rozpad. Hmota nikam nemizí, pouze se přeměňuje, to je učivo chemie pro základní školy.
Smajlík stop nesmyslům
Jenže těžit ve větších hloubkách se nedá (kvůli tlaku a teplotě) a těžit ložiska, kde jsou kovy řídce obsaženy, nedává ekonomický smysl a ani se to někdy technologicky nedá. Jak bylo řečeno, v Evropě jsme si už všechno vytěžili. Dotěžíme to i na ostatních kontinentech. Ona Země není moc bohatá na kovy. Už dneska je o kovy boj. Američani museli snížit cla na čínské zboží, protože i Američani jsou závislí na dovozů kovů z Asie, speciálně z Číny. V podstatě, šmudlo, jsou jen tyto zdroje:
1. Afrika (Kobalt)
Afrika, konkrétně Demokratická republika Kongo (DRK), je naprosto dominantní ve světové těžbě Kobaltu (Co).
Kobalt: Většina světové těžby kobaltu (více než 60-70 %) pochází z DRK. Kobalt je zásadní pro katody v mnoha typech lithium-iontových baterií (v mobilních telefonech, noteboocích a elektromobilech).
2. Asie (Zpracování a Vzácné zeminy)
Asie, zejména Čína, dominuje nejen v těžbě některých klíčových prvků, ale především v jejich zpracování a výrobě finálních produktů.
Kovy vzácných zemin (REE): Tyto kovy (např. Neodym, Praseodym) jsou nezbytné pro silné magnety ve větrných turbínách, elektromotorech a veškeré high-tech elektronice. Čína je dlouhodobě největším světovým producentem, těží většinu REE a kontroluje také drtivou většinu (až 90 % a více) zpracovatelských a rafinérských kapacit pro tyto kovy.
Lithium a Nikl: Čína je také významným těžařem lithia a hraje rostoucí roli v těžbě niklu (často skrze investice v jiných zemích, jako je Indonésie, která je největším producentem niklu).
3. Austrálie (Oceánie) a Jižní Amerika - Lithium pro baterie
Austrálie (Oceánie): Je v současnosti největším světovým těžařem lithia, které získává z těžby tvrdých hornin (spodumen).
Jižní Amerika: Konkrétně státy Chile, Argentina a Bolívie tvoří tzv. "Lithiový trojúhelník" (Lithium Triangle).
Více toho nemáme a věř, že přijde den, kdy se i tato ložiska vytěží.
|
 Roman-333 |
|
|
|
Stop nesmyslům:
Zrezlé železo je dost k prdu. Ani ocel není, co bývala. Kdybys četl ábíčko, tak to víš. https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-zabava/30603/cenne-stare-zelezo-vraky-lodi-mizi-z-m - ore.html -
Roman-333:
Nějak bylo, nějak bude. Uhlovodíky dokážeme syntetizovat, kovy nahradí grafen a další hexa co přijdou. Nebo prvky získáme jinak (těžba asteroidů, transmutace, možnosti jsou).
Psycholog p.:
Není to potřeba. Nejsme evoluční chybou. Stroje nastoupí díky nám, a třeba se i budou snažit nás tu chvíli udržet. Držím jim palce, protože my ze scény zcela dobrovolně a aktivně mizíme už teď.
|
 galfi |
|
|
|
kovy nikam nemizí, pokud tedy pomineme radioaktivní rozpad. Hmota nikam nemizí, pouze se přeměňuje, to je učivo chemie pro základní školy.
|
|
stop nesmyslům |
|
|
|
Omyl. Stroje tu jsou jen dočasně, zato biologický život tu bude déle. Stroje jsou ze železa a dalších kovů. Kovy se rozpadají, korodují. Stroje potřebují energii. Fosilní paliva tu za 200 let nebudou žádná. Spíše dříve. To samé kovy. V Evropě jsme si už skoro všechno vytěžili, protože je nás tu hodně a protože tady začala průmyslová revoluce. Takže plundrování povrchu a podpovrchu Evropy trvá nejdéle. Kdyby na planetě neexistovala Asie, Afrika a další kontinenty, odkud dovážíme ropu, kovy, tak jsme už vyřízení. A těm ostatním kontinentům, které začaly s průmyslem o něco později, to taky dojde. Na každém kontinentu přijde okamžik, kdy zdroje vyschnou. Lidi vůbec nechápou, že zemská kůra je strašně tenká a těžit se dá jen do hloubky pár kilometrů. Hlouběji jsou tlaky a teplota tak vysoké, že to prostě nejde. I kdyby ses na hlavu stavěl. Ve větší hloubce se ti vysokou teplotou a tlakem roztaví každý vrt, není materiál, který by to vydržel. Tím pádem to, co tu je bude vytěženo zcela jistě. Není otázkou, zda, ale pouze kdy.
Za několik stovek let nebudou žádné suroviny. Za takových 2000 let tu může být zase zpátky civilizace odkázána na přírodní zdroje, které tu byly odjakživa. Kámen, dřevo. Ale už ne ropa, kovy. Takže pokud lidstvo přežije, tak leda v podobě, v jaké tu bylo kdysi před x tisíci lety. Je docela možné, že určitou dobu bude žít z recyklátů, ale to nevydrží věčně. Zkrátka na každé planetě ve vesmíru, pokud je na ní inteligentní život a technická civilizace, tak tato má vždycky jepičí život, velmi krátký. Zdroje záhy dojdou. Ale je možné, že nějaká planeta má více kovů a surovin obecně, třeba dvojnásobek apod. Podle toho se pak odvíjí délka trvání. A jistě i podle počtu obyvatel. Protože méně početné obyvatelstvo spotřebovává méně surovin. Ty pak vydrží déle.
|
|
Roman-333 |
|
|
|
Podobnou otázku si kladly i Čokovoko a dokonce dospívaly i k podobným závěrům - a to už v roce 2011:
"Proč kojit děti, když za deset let budou krást. A všechno se obrátí into dust. Až lidstvo vymře, nic se nestane, Jen pudlíci budou mít srdce zlámané."
|
|
|
|
Já bych možná sterilizoval muže. Kdyby nebyli posedlí pipinou, třeba by se pak dokázali soustředit i na jiný smysluplný věci a lidstvo by pak nebylo vředem na tváři této planety. Třeba by stačilo, aby zplodili děti dejme tomu do pětadvaceti a pak by prošli prostě povinnou vasektomií. Co myslíš, není taková méně destruktivní varianta lepší?
|
|
|
|
72 
33 
