Navigační lišta REGISTRÁCIANavigační lišta TABLONavigační lišta ŠTATISTIKANavigační lišta SOUTĚŽENavigační lišta POMôŽTENavigační lišta REKLAMANavigační lišta KONTAKTNavigační lišta
Navigační lišta
Horní lišta bez menu
Logo Zpovědnice
Online zpověď Návštěvní kniha Nová zpověď Časté dotazy
Dolní lišta Dolní lišta Dolní lišta
Nabídka voleb Dolní lišta voleb
Profil návštevníka
singlemen
Věrnost, pravda, spolehlivost, odvaha a boj za dobrou věc, tak mě vidí známý a to není kec. Hledání smyslu života je má zhouba, míti přátel pár toť má touha.

Index důvěry:
1

Má k rozdělení:

0

0

Pohlavie: muž
Vek: 35
V spovednici pôsobí od: 08.07.2021 20:26:09
Číslo profilu: 109542
Naposledy sa prihlásil: 25.10.2021 20:10:41
Posledné rozhrešenie dal: 25.10.2021 20:25:17
Doteraz napísal rozhrešení: 81
Bodovanie aktivity: 0 bodov
Počet návštev tohoto profilu: 326
Obľúbené WWW:
Vstupný dotazník:   Ešte nevyplnil
Osobné štatistiky:   zobraz
Vztahy na Zpovědnici:   zobraz
Smajlíci:   zobraz
Miluje:
Nenávidí:
Obdivuje:
V.I.P.
Člen klubu Spovednice
Stály návštevník
Registrovaný návštevník

Přidej se k nám!!
KLUB
ZPOVĚDNICE



Osobná návštevná kniha
27.08.2021 13:01:37
singlemen:
Obdivuji ženy které napíší že jsou ještě panny třeba po 30+, na toto téma jsem projel mnoho diskusí a jejich opravdu více i slušných a pohledných holek.

Na základce jsem prošel šikanou, protože jsem stydlivý introvert moc přátel jsem neměl a holky se ke mně nikdy moc hezky nechovaly, obzvláště ségra se za mně styděla. Na střední se to opakovalo, každý máme svůj způsob sebevraždy a ten můj je pořádná bitka kterou nehodlám vyhrát, alespoň chcípnu jako chlap, když mě ten život nebaví. S timi šikanátory jsem zametl jednoho po druhém, získal jsem obdiv i sebevědomí které je vám stejně k ničemu, když s holkou neumíte mluvit.

Přes přátele jsem měl možnost se s nějakou seznámit, ale nedůvěra k lidem obzvláště k ženám mi v tom bránila.
To mi bylo kolem dvaceti kdy jsem poznal Ladu. Protancovali jsme prázdniny, hodně to mezi náma jiskřilo a do teď nemůžu pochopit co na mě viděla. Takhle hezky a mile se ke mě žádná holka nechovala moc mi na ní záleželo. Nakonec jsem ji od sebe odrazoval, protože jí bylo teprve 16 a usoudil jsem že pro ní nejsem moc dobrej a co bych jí nabídl.

Do pětadvaceti jsem ztrácel kamarády, našli si holky. Neptejte se mě jak, nikdy jsem u toho nebyl, po zábavách jsme chodili, nikdy se mi nepovedlo nějakou sbalit ani oni nebyly žádní baliči. Prej někde náhodou cestou, asi jsem si uvědomil a oni taky, že jsem stělesněním smůly a hledání holky jsem vzdal a ani mi to nevadilo, protože mám spoustu zájmů a koníčků kterým jem se věnoval.

Další rána přišla když mě nejlepší kámoš připravil o peníze a já potkával jen nové lidi, kteří mě využívaly. Uzavřel jsem se před světem a trvalo mi dalších deset let než jsem se z toho dostal braním antidepresiv.

V současnosti mi zbyl jeden kamarád se kterým se výdám párkrát za měsíc, je na tom podobně jako já, akorát to neřeší.

Toť něco o mě pro pochopení situace. A právě jak jsem projížděl internet jak se ostatní vypořádavají se svým panictvím, bylo tam i dost žen. Vždycky jsem si říkal co bude dělat holka s klukem co nikdy neměl vztah, ale byly tam i takové ženy, kterým by to nevadilo. Vysvitla mi nová naděje že bych i v tomto věku mohl potkat vysněnou lásku ženu jako byla Lada.

Myslel jsem že najdu podobnou introvertní holku, tak jem zkoušel seznamky a výsledek nic, jak už bylo psáno ve zpovědích níže nefungujou. Nevím co to ve mě spustilo, nikdy v životě jsem se necítil tak sám, párkrát už jsem i brečel. Ani moje zájmy mě nebavili, litoval jsem že jsem celej život promarnil a nezažil co obyčejný kluk měl. Psychiatr mi změnil medikamenty a pomalu se z toho dostávám.

Je tedy možné že taková jiskřička naděje vám rozhází celou psychiku? Mám nudnej život, ráno se probouzím se slovy ,, další zk****ný den". Smrtí bych se zbavil bolesti, a dalším bych ji přivodil. Tak nevím co dál se životem, jsou lidé stejného věku co mají rodiny, přátelé a umírají na nemoce. Není to fér život, bych jim věnoval. Hodně se mi střídají nálady kdy mi nevadí být sam, stejně jsem na to zvyklej a jdu třeba sportovat a někdy bych nejrači skočil z věže. Ještě popřemýšlím nad návštěvou psychologa, snad by mi dal na život jiný nadhled.

Všem děkuji jestli jste toto dočetly do konce, když už se mi nedostane rady či pochopení, třeba vyhraju a pošlete tričko zpovědnice v kategorii nejdelší zpověď zlomené duše.
15.08.2021 16:44:45
Positive plus:
Co bys chtěl ještě slyšet? Problém je v tvém myšlení. Od toho se odvíjí i chování atd.
Byl jsi sveden pomocí různých lží na cestu, která brání žití.

Najdi pravdu a nastav svojí mysl, tak aby obstála v tomto světě.
17.07.2021 21:18:04
singlemen:
Ahoj, moc prosím o radu, minule jste mi moc neporadili ale zkusím to znovu.
Je mi 35 jsem introvertní a stydlivý, na základce jsem se setkal s šikanou. Na střední se to opakovalo, ale dokázal jsem se jim postavit čím jsem získal obdiv ostatních i sebevědomí. Nic méně po špatných zkušeností i s pozdějšími kamarády, kteří moji dobrotu využívali třeba pro peníze, které mi nevrátili jsem byl pořád uzavřený. Bál jsem se k sobě někoho pustit blízko a proto jsem nikdy neměl přítelkyni i když jsem holku strašně chtěl. Lidé o mě většinou říkají že jsem hodný a spolehlivý kluk s velkým smyslem pro humor. Jak už to bývá po letech člověk kamarády ztrácí, ožení se atd.. Kromě přátel v práci mi zbyl jeden kamarád se kterým se vídám párkrát za rok, protože jsme každý jiný, trochu daleko a moc si toho nemáme co říct. Jelikož jsem zvyklí na samotu a mám spoustu zájmů a koníčku, které mně zabaví na celý den, tak jsem neměl s toho žádnou depku, až do nedávna.
Na jednou mi ta samota začala hrozně vadit, někdy mám stavy uzkosti, bolesti břicha a lituji že jsem neměl více kamarádů, celý život jsem promarnil a jsem k ničemu. A hlavně že jsem nikdy neměl přítelkyni a nezažil pravou lásku která by mi do ouška šeptala miluji tě a objala mně. Dřív jsem do společnosti chodil, ale na mě se nikdy holka a ni neusmála, to jsem tak ošklivý ?Nemůžu ty myšlenky celý den dostat z hlavy. V tom horším případě mně nebaví ani moje koníčky a bezcílně bloudím po městě a závidím ostatním, nebaví mně už ani život.
Pokud s tím máte nějaké zkušenosti prosím poraďte. Budu rád za každou radu jak dlouho tento stav potrvá, po případně jak se tím dá vyrovnat, Děkuji.
Pridanie nového zápisu
TVOJA PREZÝVKA:  TVOJ E-MAIL:
TEXT ZÁPISU:



Opište kod:


  


Nejlepší chorálová skupina světa... GREGORIAN 2020 ...20th ANNIVERSARY WORLD TOUR.

REKLAMA
Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk