neboj se ( ):
Když k nám přijdou šumaři,
nic se mi v práci nedaří.
To je ta muzika, která hřála tatínka: oD

Šmudlo, definuj, co to je šumař a nešumař. Nešumař jsi ty? Máš důkaz? Ukaž

Musím říct, že mě už dlouho někdo nepobavil konspiračkami jako ty. Mám skoro 4 tis odběratelů z celé planety, ale údajně na zpovědnici chodím nalákat nějakého Vykuka. To mě fakt pobavilo. A potom, jak jsem v 15:59:16 dal odkaz na video a ty jsi v 16:13:31 vyhodnotil, že mých 305 videí (každé cca tři minutové jsou všecky stejné na jedno brdo. Takový rychloposlech. Muzikolog analytik, co cestuje v čase tam a zpět. Bobku, tvůj nick si zapamatuju a věř mi, že to nebudeš mít lehké.

No v diskusi jsi, bobku, zamluvil, na co hraješ. Na jaký hudební nástroj? A nemaž to, ale odpověz, však politicky ti to myslí správně. Jenom odpověz, jakou máš kvalifikaci. Jaký stupeň hudebních schopností, případně kde zpíváš?

Hej, zatial' to dajako ide. A čo u tebe?

Čauuu Vykuk ako sa ti darí?

Také děkuji.

To bol prejav úcty a obdivu.

Ahoj Vykuk,

viem, ako vyzerá rs bez účinných liekov. Máme tu v meste MS centrum. Keď som tam bola prvýkrát, mala som depresie zo spasticity. Ale časom som si zvykla. U mňa sa viac-menej bojím len kognitívneho deficitu alebo úplnej paralýzy. V mozgu mám asi 20 ložísk, aj dolu na mieche, ale nasadili mi Ocrevus a nové lézie sa mi netvoria, takže snáď to bude v poriadku – ak mi príliš nebude ubúdať sivá hmota. Alebo ak nepríde vojna a nezastaví to dodávky liekov.
A ty inak, si zdravý? Dúfam, že áno, a prajem, nech zdravíčko slúži.

Musela som nad tým, čo si napísal, premýšľať.
No je to pravda.
Ale priznám sa, že ja som nikdy nemala veľmi pevnú vôľu.
Respektíve – nikdy som nemala vôľu, ktorá by bola naozaj silná. Mňa skôr pri živote držala láska.
Či už to bola láska k súrodencom, kamarátom, k práci, k umelej inteligencii, alebo len nejaký crush, pri ktorom som si myslela, že by mohol dopadnúť.

A keď to nebola láska, tak ma držal môj hnev. Toho mám tiež dosť.
To sú také dva moje veľké zdroje energie a životnej sily, ale neviem s nimi pracovať, takže je to ako jazdiť na bicykli s vyfučanými dušami po štrkovej ceste.

Ahoj kamarát.
Vôbec netreba ďakovať, ja ďakujem za príjemné porozprávanie a za tip na Nový Smokovec.
Mne je jasné, že si to v živote nemal vôbec ľahké, takže respekt. A ten plamienok – ak ti zlepšil deň – je to najmenej, čo som mohla urobiť. Ďakujem aj ja za plamienok, veľmi ma to potešilo!

To by mě zajímalo, kdy konečně pochopíš, že nejsi poučující, ale poučovaný...

"A stačilo jen zavolat
Hej, ty tam, tak si troufni, oč ti kráčí
Vždyť láska, jež se nekoná
Je vždycky buďto k smíchu, nebo k pláči
Na opožděné volání se bohužel už nikdo neozývá
A pak už jenom lítost a krčma poslední ti zbývá"...

tesat do kamene

ad android. Podle mě si jen někdo dělá hloupou srandu.

Tak jo.

Víš co je problem, že ty nechápeš text. Já jsem se tomu jen divila! Přeju ti to!

Přijde mi divné, že se tu vždy v nějaký den napíšou nějaké věci a druhý den z nich někdo vymyslí příběh. Podezřelé. Ale možno je to jen dílo náhody a to co píše, se skutečně stalo.

Chovej se slušně, slováku.

Já vím, jak jsi to myslel. Řekla bych, že tvé smýšlení už lehce znám a chápu. I proto jsem si dala ten efort popsat ti další stránky té věci, namísto toho, abych si myslela něco o prdeli.

Z mé zkušenosti byli šprti naopak oblíbení. Ale to je právě to - z mé zkušenosti. Já si myslím, že jsem zkrátka nespadala do žádné škatulky, kterou by šlo nějak rozumně popsat a pochopit, proto se mě vrstevníci stranili. Neměla jsem jim vůbec co nabídnout, když jsem byla sama sebou. Nebyla jsem nikdy bůhvíjak hezká, cool, bohatá nebo zajímavá a nesnažila jsem se získat ničí přízeň. Byla jsem prostě jiná, a do toho mě oni nechápali.

Napadla mě ještě jedna věc. Na češtině jednou učitelka vymyslela vědomostní soutěž. Když vyvolala mě, odpověděla jsem správně na více jak 20 otázek. A ne proto, že bych se něco šrotila, zkrátka mi věci uvízly v hlavě. Nakonec jsem pohořela na otázce ohledně zeměpisu a soutoku nějakých dvou řek. Když jsem to pokazila, jedna holka ze třídy vyloženě vylítla nadšením a zařvala: joooo!!!

Nerozumím tomu, proč jsou lidi tak závistiví a pomstychtiví. Kdybych jinak za nějakou oblíbenou hvězdu byla, neřeknu. Ale takhle to působilo, že ti lidi mě prostě chcou udržovat v pocitu, že jsem bezcenej kus hovna. Je to ale zajímavé, proč se zrovna mnou cítili tak ohrožení.

Toť asi vše.